Ruské kybernetické útoky jsou podle estonské expertky slabé. Možná je Kreml nepotřebuje

Rusku se zatím příliš nepodařilo proti Ukrajině využívat kybernetické útoky. Podle estonské expertky je to jednak tím, že se Ukrajina na tuto možnost dobře připravila, ale současně to možná ani agresor příliš neumí nebo nepotřebuje.

Když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, objevily se obavy z možných kybernetických útoků na nejrůznější cíle. V minulosti už takové ruští hackeři podnikli, například napadli stránky estonských organizací v roce 2007 a ukrajinskou energetickou síť v roce 2015. 

Jenže při agresi na Ukrajině se sice objevilo několik pokusů těsně před samotným vniknutím vojáků na území Ukrajiny, ale později se už neopakovaly – zdá se, že Rusko tuto zbraň nevyužívá zdaleka tolik, jak velké byly obavy.

Heli Tiirmaa-Klaarová
Zdroj: Wikimedia Commons

Příčiny tohoto chování vysvětlila pro Pennsylvánskou univerzitu tamní hostující profesorka Heli Tiirmaa-Klaarová, která je současně ředitelkou Institutu digitální společnosti na Evropské škole managementu a technologií. Během posledních 15 let tato Estonka vedla snahu o koordinaci, přípravu a realizaci strategií kybernetické bezpečnosti v rámci Evropské unie a podílela se také na přípravě politiky kybernetické obrany NATO.

Jak jste se dostala k oblasti kybernetické bezpečnosti?

V roce 2007 bylo Estonsko obětí rozsáhlého koordinovaného kybernetického útoku. Po něm bylo ministerstvo obrany pověřeno sestavením národní kybernetické strategie, abychom zajistili, že naše kritická aktiva budou dostatečně chráněná.

Předtím jsem pracovala jako plánovač obranné politiky a nakonec jsem vedla proces sestavování první estonské národní kybernetické strategie po útoku v roce 2007. Od té doby se zabývám otázkami kybernetické bezpečnosti.

Jak obecně vypadá kybernetická válka a kybernetická bezpečnost?

Zatím jsme se nesetkali s tím, že by kybernetické prostředky během válek způsobovaly přímé poškození. Během konfliktů jsme viděli útoky používané k narušení strategické komunikace protivníka a informačních systémů nebo zasílání zpráv vlastním lidem.

Pokud jde o kybernetickou bezpečnost, země obvykle v první řadě předcházejí útokům tím, že zavádějí osvědčené postupy a dodržují preventivní kroky. To zahrnuje aktualizaci bezpečnostních požadavků a zajištění toho, aby měly vrstvený systém kybernetické obrany.

Jednou z častých mylných představ o kybernetických útocích během politicky motivovaných kampaní nebo konfliktů je, že mají svou vlastní logiku a odehrávají se mimo širší strategický kontext. Ve skutečnosti je válčící strany využívají, aby

napomohly dosažení jiných cílů, ať už politických, nebo na bojišti. Celkově se kybernetické útoky odehrávají proto, že se vyplatí v rámci širšího systematického přístupu na bojišti. Pokud mají země politickou motivaci k útoku na jinou zemi, kybernetický útok může být jeho součástí.

Existují i jiné typy kybernetických útoků než ty, které jsou zaměřeny na digitální infrastrukturu, komunikace nebo jiná národní aktiva?

Většina obyvatel Západu chápe kybernetické útoky jako technologickou metodu útoku, která vyřadí z provozu nějaký informační systém. Pro Rusy je to ale především informační válka. Pro Rusko je nejdůležitější součástí kybernetické nebo informační války šíření dezinformací, které slouží jeho zájmům.

V současné době vidíme, jak Rusové využívají dezinformace k tomu, aby se jejich vlastní obyvatelstvo nedozvědělo zvenčí pravdu o tom, co se děje na Ukrajině. Používají také taktiku šíření dezinformací na bojišti, aby vojáci neztratili morálku.

Dezinformace je možné použít i proti ukrajinskému obyvatelstvu, ale Ukrajinci jsou vůči nim velmi odolní. Mají svou vlastní vynikající informační kampaň, kterou využívají jako protiakci, a vracejí tak Rusku úder profesionálními informačními kampaněmi a nástroji.

Informační válka se rozhořela také během ruské invaze do Gruzie v roce 2008. Rozsáhlá dezinformační kampaň šířila, že právě gruzínské jednotky začínají nepřátelské akce. A současně během prvních dnů konfliktu byly použity kybernetické útoky, které znemožnily gruzínské vládě zveřejnit zprávu se svou verzí událostí.

Nyní se Rusové několik dní před zahájením války několikrát pokusili poškodit některé ukrajinské webové stránky a zaútočili na ukrajinská ministerstva – ale tomu se podařilo dost profesionálně zabránit nebo dopady minimalizovat.

Během současné invaze na Ukrajinu zatím k mnoha kybernetickým útokům nedošlo. Proč?

Myslím, že Ukrajinci byli tentokrát připraveni, protože zažili několik vážných kybernetických útoků během ruské invaze v roce 2014. A poučili se z nich. I když jsme viděli, že tato informační válka probíhá v pozadí, většina odborníků je překvapena, protože nepozoruje žádné kybernetické boje.

Podle mě je to tím, že pokud Rusové mohou zničit elektrárny nebo jinou infrastrukturu doopravdy, proč by na ně měli provádět kybernetický útok? Země mají tendenci používat kybernetické útoky, pokud potřebují provést nějaké narušení pod prahem ozbrojeného konfliktu, v této jakési šedé zóně mezi ozbrojeným konfliktem a ozbrojeným konfliktem.

Jakou roli zatím hrály kybernetické útoky během této války?

Při každé válce se něco naučíme. V té současné vidíme, jak byly použity méně konvenční metody kybernetických útoků a jak velkou roli hrály informační operace. I když došlo ke skutečným kybernetickým útokům, například proti satelitní komunikaci, je otázka, jak byly úspěšné.

Vzhledem k dopadům informační války, jak se země před těmito typy kybernetických útoků chrání?

Západní země se nechtějí pouštět do kontrolování obsahu, a proto byly dost blokované v tom, jak tyto aspekty informační války řešit.

Ale pokud se chceme připravit, musíme něco udělat, protože to je součástí ruské strategie od samého počátku. Pro Rusy je to všechno součást množiny nástrojů, které mohou použít: dezinformace na jednom konci, jaderné zbraně na druhém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...