Rypoši kradou svým nepřátelům mláďata. Při podzemních válkách se chovají jako otrokáři

Bizarní afričtí hlodavci se chovají podobně jako mravenci-otrokáři. Popsal to mnohaletý výzkum, který studoval dvě desítky kolonií rypošů v Africe.

Rypoši lysí jsou jedni z nejpozoruhodnějších savců, které věda zná. Jsou to drobní savci s téměř holým tělem a mnoha pozoruhodnými vlastnostmi. Podivuhodní afričtí hlodavci v sobě spojují rysy krtka a krysy, jsou nazí (tedy bez srsti), a především mají zvláštní sociální návyky. Žijí takzvaně eusociálním způsobem, tedy vysoce společensky, podobně jako například včely nebo mravenci.

Královna-matka se zásadně páří jen se dvěma nebo třemi samci. U zbytku komunity se rozmnožovací schopnost nikdy nerozvine. Královna si udržuje autoritu tím způsobem, že ostatní jedince šikanuje. „Podzemními chodbami kráčí většinou tak, že prostě šlape na své podřízené,“ popisuje královnu-matku profesor evoluční ekologie Chris Faulkes.

Ostatní rypoši, bezpohlavní plebejci, pracují pro blaho královny a společnosti. Starají se o mláďata a shánějí potravu. Dělníci se v dospělosti proměňují a přebírají obrannou roli, tedy odrážejí útoky predátorů. Skupiny žijí ve velkých norách, které hloubí pomocí dvou dlouhých předních zubů. Volně žijící smečky v Keni, Etiopii a Somálsku mívají zhruba stovku členů.

Také svou biologií připomínají v mnohém spíše hmyz nebo plazy než savce, mezi něž patří. Například jsou téměř studenokrevní. 

Co jsme o nich nevěděli

Vědci v odborném časopise Journal of Zoology  popsali, že kolonie rypošů spolu zjevně nežijí v přátelských vztazích. Ukázali, že mezi nimi dochází k bojům a invazím – a vítězové těchto válek si jako kořist odnášejí mláďata poražených.

Výzkum vedl profesor Stan Braude z Washingtonské univerzity. Vycházel ze starších studií z devadesátých let dvacátého století, kdy si biologové tohoto chování poprvé všimli. Chyběly jim ale nástroje, které jsou ke studii hlubokých podzemních labyrintů, v nichž rypoši žijí, zapotřebí.

Pro tento výzkum vědci prozkoumali chování 26 kolonií rypošů v keňském národním parku Meru. Chytili a označili celé tyto kolonie, aby se vždy po roce na stejné místo vrátili a pak zkoumali, kam se zvířata přesunula. Po čtyřech letech vědci zjistili, že jedna z královen má na tváři zranění. Protože se ví, že dělníci jsou královně věrní a nikdy by na ni nezaútočili, vzniklo podezření, že došlo k boji s jinou kolonií.

Vědci proto obě kolonie znovu detailně označili; po roce se ukázalo, že dvě mláďata z kolonie zraněné královny se nyní nacházejí „u konkurence“, kde sloužila jako dělníci. Biologové zpočátku předpokládali, že se jednalo o chybu při označování zvířat, ale další důkazy získané genetickými analýzami únos potvrdily. Podobné chování je známé také například u některých druhů mravenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...