Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.

Asi každý ví, že mravenčí kolonie jsou podobné lidskému feudálnímu systému. Vládne jeden panovník, v případě mravenců je to královna, které slouží vrstva dělníků – vlastně dělnic, protože všichni dělníci jsou vždy samičky. Samci mají jen krátký život a mají jediný úkol: spářit se s královnou a pak zemřít. Z toho mimo jiné musí vyplývat, že Ferda Mravenec Ondřeje Sekory byl samička, ale to teď není důležité. Vědci totiž nyní popsali druh, u kterého tato struktura neexistuje. Všichni jedinci v kolonii jsou královny.

Temnothorax kinomurai je parazitický mravenec žijící v Japonsku. A je to první druh, u kterého se prokázalo, že se zbavil jak samců, tak i samic-dělnic. Místo toho je každý jedinec královnou, která se snaží převzít hnízda jiných druhů a ovládnout je. Tato královna pak plodí opět jenom samé královny.

„Mladé královny opouštějí své rodné hnízdo, přibližují se k hostitelské kolonii a vstupují do jejího hnízda. Agresivní obránce pobodají svým žihadlem (ano, řada druhů mravenců má žihadlo – mají totiž příbuzné předky s vosami, pozn. red.) a pak přeberou celou kolonii. Poslušné hostitelské dělnice se pak starají o uchvatitelku,“ uvedl pro ČT24 profesor Jürgen Heinze, který chování tohoto druhu jako první popsal.

„Mladé královny tohoto parazitického druhu přebírají hnízda příbuzného druhu Temnothorax makora, poté se rozmnožují nepohlavně a produkují klonované potomstvo procesem zvaným partenogeneze, který je u mravenců vzácný, ale u některých jiných hmyzích druhů běžný. Dělnice T. makora pomáhají vychovávat mladé královny T. kinomurai,“ doplňuje myrmekolog z univerzity v Řezně.

Partenogeneze je forma nepohlavního rozmnožování, při níž se nový jedinec vyvíjí z neoplozeného samičího vajíčka bez účasti samčí pohlavní buňky. Potomci získávají genetickou výbavu výhradně od matky. Tento proces je běžný u některých bezobratlých, ale vyskytuje se i u některých obratlovců, jako jsou ryby, plazi nebo žraloci.

Heinze a jeho kolegové mravence nestudovali přímo v přírodě, tam je samozřejmě nemožné mravence sledovat takto detailně, aniž by vědci jejich kolonie poškodili. Místo toho Němci japonské mravence sledovali v laboratoři, kde umístili šest kolonií do speciálních boxů, kde mohli sledovat každý jejich pohyb. Všem narozeným mravencům vždy pečlivě prostudovali pohlavní orgány, což prokázalo, že se opravdu vždy rodí jenom samice.

Narodilo se jich celkem 43, a když dostaly šanci infiltrovat kolonie jiného druhu mravence, rády se o to pokusily. Většina z nich v tom selhala, ale sedm jich v palácovém převratu uspělo. Uchvátily tedy moc v kolonii menšího druhu a pak zplodily dalších 57 potomků. Vždy jen další samice-královny, které po přechodu do dospělosti opět zkoušely dobýt další mraveniště. „Vykazují zcela novou formu sociální organizace, která přidává další vzrušující rozměr již tak bohatému a rozmanitému světu mravenců,“ říká Heinze.

Riskantní strategie

Podle něj je tato evoluční strategie velmi zajímavá, ale není zatím jasné, proč a jak vznikla – je na první pohled dost riziková, a to rovnou z několika důvodů. Samotná invaze osamocené královny do velkých, doslova „po zuby ozbrojených“ kolonií jiných druhů je riskantní, což potvrzují čísla o malém počtu úspěšných uchvatitelek.

„Ekologická příčina je stále nejasná. Vzhledem k tomu, že se tento druh bez dělnic páří v hnízdě, může pro něj být výhodné šetřit náklady na produkci samců, kteří mají jediný úkol – oplodit své sestry. Mutace vedoucí k partenogenezi by proto byla prospěšná,“ naznačil Heinze jednu z možných výhod, kterou to přináší.

Dalším rizikem je samozřejmě i samotná partenogeneze, která brání genetické různorodosti. Mravenci to zřejmě podle vědce obcházejí díky vysokému počtu náhodných mutací, ale zatím to není úplně jasné a bude to ještě zapotřebí více prostudovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 12 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.