Savci dýchající konečníkem či „raketoví“ holubi. Vědci dostali humorné ceny

Prokázaná schopnost savců dýchat konečníkem, rakety naváděné s pomocí poštovních holubů či plavecké schopnosti mrtvých pstruhů. To jsou některé z nejnovějších přínosů na poli nevážné vědy, které si ve čtvrtek večer v americkém Bostonu vysloužily humornou antinobelovku známou jako Ig Nobelova cena.

Předávání Ig Nobelových cen pořádá každoročně redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu) zhruba měsíc před vyhlašováním skutečných Nobelových cen.

K laureátům v deseti kategoriích se letos připojili třeba japonští vědci, kteří po sérii testů na myších, krysách a vepřích zjistili, že tato zvířata vstřebávají kyslík, který jim je podávaný rektálně, což jim vyneslo Ig Nobelovu cenu za fyziologii.

Mír skrze „holubí rakety“

Vysoce prestižní cenu za mír získal americký tým, který zkoumal, zda by bylo možné do hlavic naváděných střel umisťovat poštovní holuby. Ti by byli vycvičení tak, aby zamířili – i s raketou – na zamýšlený cíl. Britští vědci si odnesli domů cenu za demografii díky své studii o tom, že tvrzení o extrémně vysokém věku mají tendenci přicházet z oblastí, kde se obyvatelé dožívají relativně nízkého průměrného věku, nemají rodné listy a kde bují důchodové podvody.

Profesor Roman Khonsari, chirurg z pařížské univerzitní nemocnice Necker-Enfants Malades spolu s kolegy získal cenu za anatomii za globální studii vlasových váčků. Jejich výzkum ukázal, že zatímco u většiny lidí se vlasy na hlavě spirálovitě stáčejí ve směru hodinových ručiček, na jižní polokouli je častější výskyt spirál v opačném směru.

„Když mi zavolali, že jsem získal Ig Nobelovu cenu, právě jsem operoval,“ řekl Khonsari listu The Guardian. „Byl jsem nesmírně rád, protože i přes nepopiratelnou bezvýznamnost této studie jsem přesvědčen, že rozluštění zákonitostí v přírodě může vést k důležitým objevům základních vývojových mechanismů. Tvary v sobě nesou zajímavé množství informací,“ dodal.

Jeho objev si vysloužil srovnání s tornády, která se obvykle otáčejí v různých směrech na severní a jižní polokouli. Vědci v časopise Journal of Stomatology, Oral and Maxillofacial Surgery zveřejnili teorii, podle níž by v obou případech mohl působit Coriolisův efekt, díky němuž zemská rotace vychyluje větry na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva. Ovšem tato teorie Khonsarimu připadá poněkud „za vlasy přitažená“.

Vidí rostliny?

Mezi další držitele humorných cen se letos zapsali americký vědec Jacob White a jeho německý kolega Felipe Yamashita, kteří zjistili, že jihoamerická rostlina Boquila trifoliolata z řádu pryskyřníkotvarých dokáže napodobit listy plastových květin, které postavili vedle ní. To je přivedlo k závěru, že „zrak rostlin“ je vcelku schůdná hypotéza – a vyneslo jim to Ig Nobelovu cenu za botaniku.

Cena za lékařství putuje ke švýcarsko-německo-belgické skupině vědců, kteří prokázali, že placebo způsobující bolestivé vedlejší účinky může být u pacientů účinnější než placebo, které bolestivé vedlejší účinky nemá.

Cenu za pravděpodobnost získává tým čítající 50 převážně nizozemských vědců, kteří hodili 350757krát mincí, aby otestovali hypotézu Persiho Diaconise, bývalého kouzelníka a profesora statistiky na Stanfordově univerzitě. Jejich práce podpořila Diaconisovu premisu, že hozené mince mají (mírně) vyšší tendenci přistát na stejné straně, kterou byly vyhozeny.

Jak se chová opilý červ

Další vítězství pro Nizozemsko, tentokrát za chemii, si připsal tým z Amsterdamu, který použil chromatografii, aby dokázal odlišit opilé červy od střízlivých – to vše v zájmu polymerové vědy.

Posmrtné pocty na poli biologie se dočkala dvojice badatelů Fordyce Ely a William Petersen, kteří v roce 1940 zkoumali faktory ovlivňující dojivost krav. V časopise Journal of Animal Science popsali, jak položili krávě na hřbet kočku a opakovaně bouchali nafouknutými papírovými pytlíky, aby zjistili, jestli se nějak změní tok mléka. Závěr? Vyděšené krávy dojily méně.

„Vystrašení jsme zpočátku prováděli umístěním kočky na hřbet krávy a boucháním papírových sáčků každých deset vteřin po dobu dvou minut,“ napsali vědci. „Později jsme od kočky upustili, ježto se ukázala býti zbytnou.“

A na závěr nesmí chybět cena za fyziku, jejímž laureátem se stal James Liao z Floridské univerzity za komplexní a opakovaně publikované zkoumání plaveckých schopností mrtvého pstruha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 12 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 13 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.