Šesté vymírání druhů je realita a má jediného viníka, tvrdí výzkum

V historii života na Zemi došlo už pětkrát k masovému vymírání způsobenému extrémními přírodními jevy. V současné době mnoho odborníků varuje, že k masovému vymírání dochází pošesté, tentokrát ale zcela poprvé kvůli aktivitě jednoho živočišného druhu – člověka. Nová studie pro toto varování přináší čerstvé argumenty.

„Drasticky zvýšená míra vymírání druhů a klesající množství mnoha živočišných a rostlinných populací jsou dobře zdokumentovány, přesto někteří lidé popírají, že tyto jevy představují masové vymírání,“ konstatuje hlavní autor nové studie Robert Cowie. „Toto popírání je založené na neobjektivním pohledu na krizi, který se zaměřuje jen na savce a ptáky, ale ignoruje bezobratlé, kteří tvoří většinu biologické rozmanitosti.“

A právě na bezobratlé se jeho tým zaměřil, konkrétně na suchozemské plže. Podle výsledků práce, kterou vydali v odborném žurnálu Biological Reviews, přišla Země od roku 1500 asi o 7,5 až 13 procent druhů těchto zvířat. To znamená, že za pouhého půl tisíciletí nenávratně zmizelo 150 až 260 tisíc druhů plžů. „Když jsme se podívali na bezobratlé, potvrdilo se nám, že jsme skutečně svědky nástupu šestého masového vymírání v historii Země,“ zdůrazňuje Cowie.

Situace podle něj ale není všude na planetě stejná. Například mořské druhy jsou sice také pod tlakem, ale zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by krize postihla oceány stejně silně jako pevninu. A naopak, na souši jsou ostrovní druhy postiženy mnohem více než druhy kontinentální. Rychlost vymírání rostlin se zdá být nižší než u suchozemských živočichů.

Nový výzkum poukazuje na to, že někteří lidé popírají i to, že šesté vymírání začalo. Jiní ho navíc přijímají jako novou a přirozenou evoluční trajektorii, protože člověk je jen dalším druhem, který hraje svou přirozenou roli v historii Země. Někteří se dokonce domnívají, že s biodiverzitou by se mělo manipulovat výhradně ve prospěch lidstva.

Podle Cowieho to ale je zcela špatný přístup. „Lidé jsou jediným druhem schopným manipulovat s biosférou ve velkém měřítku,“ zdůrazňuje vědec. „Nejsme jen nějakým dalším druhem, který se vyvíjí pod vnějšími vlivy. Přesně naopak – jsme jediní, kdo má vědomou volbu ohledně své budoucnosti a budoucnosti biologické rozmanitosti Země.“

Krásní savci, nesympatičtí bezobratlí

V boji proti této krizi přírody se podle něj u některých charismatických živočichů osvědčily různé iniciativy na ochranu přírody. Například pandy, tygři nebo další „krásní“ savci se podle něj zachraňují poměrně snadno, ale u bezobratlých nebo nesympatických tvorů to možné není.

Tyto iniciativy se navíc samozřejmě nemohou zaměřit na všechny druhy a nemohou tedy ani zvrátit celkový trend vymírání druhů. Přesto je nezbytné v těchto snahách pokračovat, nadále pěstovat radost z přírody a také dokumentovat biologickou rozmanitost dříve, než zmizí.

„Navzdory rétorice o závažnosti krize a navzdory tomu, že řešení existují a ti, kdo rozhodují, je znají, je zřejmé, že zkrátka chybí politická vůle,“ je přesvědčen Cowie. „Popírání krize, její přijímání bez reakce nebo dokonce její podporování představuje zřeknutí se společné odpovědnosti lidstva a otevírá cestu k tomu, aby Země pokračovala na své smutné cestě směrem k šestému masovému vymírání.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...