Signály jsou jasné, směřujeme k digitální krizi, varuje sociolog

Čím propojenější a komplexnější je digitální svět, tím snadněji ohrozitelným se stává, tvrdí kanadský vědec Dean Curran, který se na systémovou zranitelnost kyberprostoru specializuje. Umělá inteligence podle něj rozsah této hrozby jen zvyšuje.

Lidský život po celé planetě se stále více přesunuje z reálného prostoru do toho digitálního. Řada studií, ale také lidská zkušenost ukazují, že tam směřuje nejen zábava, ale také podnikání, seznamování a mezilidská komunikace. Podle profesora sociologie Deana Currana z Univerzity v Calgary je toto prostředí zranitelné, manipulované a inherentně vadné. V článku na webu The Conversation z toho vyvozuje jasný důsledek: „Řítíme se do kybernetické dystopie.“

Curran vychází z prokázané zranitelnosti komplexních systémů: čím propojenější jsou, tím se stávají zranitelnějšími. A díky digitálnímu prostoru se stala mnohem propojenější i lidská společnost, čímž se zvýšila kolektivní zranitelnost vůči masovým výpadkům a manipulacím. Vědec, který se rostoucí komplexnosti kybernetického světa odborně věnuje, varuje, že je nevyhnutelná „systémová digitální krize“. Teprve po ní se kyberprostor může změnit.

„Existují dobré důvody se domnívat, že se s těmito riziky nebude nic dělat, dokud nedojde k masivní krizi v celé společnosti,“ konstatuje sociolog, který ale nedokáže popsat, jak si tuto „digitální apokalypsu“ představuje. Možností je totiž vzhledem k množství rizik spousta. Mohla by podle něj vypadat jako „rozsáhlý výpadek základní infrastruktury, jako je elektřina nebo telekomunikace v důsledku kybernetického útoku, nebo jako útok, který modifikuje stávající infrastrukturu tak, aby přestala být bezpečnou“, píše Curran.

Náznaky jsou už zde

Podle něj už existují náznaky, které ukazují, jak moc se digitální prostředí mění v nebezpečný les s šelmami za každým stromem a nastraženými pastmi v podrostu. Jako příklady takové nestability uvádí loňské masivní selhání CrowdStrike, které postihlo desítky tisíc systémů po celém světě, nebo útoky pomocí ransomwaru WannaCry v roce 2017, které se zaměřily na zdravotnické systémy v devětadevadesáti zemích.

„Neustálé hackerské útoky, útoky ransomwarem a úniky dat jsou varovnými signály, že se jedná o velmi křehký systém,“ varuje Curran před současným kyberprostorem, který přestává být pro mnoho uživatelů bezpečným místem. Budou-li rizika přibývat tak rychle jako nyní, může se stát digitální prostor zkrátka moc nebezpečným na to, aby se tam dalo podnikat a žít.

Další možností kolapsu je podle Currana krize podobná té finanční z roku 2008, tedy globální ekonomická katastrofa, která se bude týkat digitálních aktivit, jejichž cena dramaticky klesne tolik, že dojde ke kolapsu. Hlavní rozdíl, jak to vidí Curran, spočívá v tom, že v období před globální finanční krizí ekonomika nevykazovala takové varovné signály, jaké nejen on vidí v současné podobě digitálního prostoru.

Hledání viníků

Digitální ekonomika zahrnuje „podniky, které se ve svých obchodních modelech stále více spoléhají na informační technologie, data a internet“, popisuje ekonomické základy současného systému vědec. Společnosti, které dominují digitální ekonomice, pokračují v rozsáhlém sociálním experimentu, v rámci kterého si ponechávají lví podíl na ziscích, zatímco rizika přenášejí na společnost jako celek, varuje. Právě toto přenášení rizik na „ty dole“ by podle Currana mohlo vést k systémové digitální krizi.

Všechno ještě zhoršuje, tvrdí vědec, nedostatek jakékoliv reakce ze strany osob odpovědných za regulaci digitální ekonomiky. Místo toho dostaly technologické společnosti volnou ruku k experimentování s našimi domovy, osobními údaji a pracovními místy.

Umělá inteligence rizika zvyšuje

Všechna tato rizika jsou v digitálním světě stále přítomná, a to už řadu let. V poslední době je ale podle sociologa ještě zesiluje nový hráč. Tím je umělá inteligence, která „mnoho z těchto zranitelných míst ještě umocnila a zároveň přidala nová rizika, jako jsou halucinace umělé inteligence a exponenciální nárůst dezinformací“.

„To je potenciálně nejvýznamnější, byť nešťastný prvek tohoto příběhu. Existuje obrovské systémové riziko, které se ale přímo neřeší, a procesy zvyšující tato rizika se nadále zrychlují,“ podotkl vědec. „Naznačuje to hlubší problém v naší politice. I když máme jistou schopnost regulovat situaci poté, co už nějaké škody vznikly, máme potíže zabránit další krizi.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 11 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.