Slabé místo magnetického pole Země se výrazně zvětšuje

Vědci z Evropské kosmické agentury (ESA) zanalyzovali jedenáct let údajů ze satelitní sítě Swarm (Roj). Výsledky ukázaly, že slabá oblast v magnetickém poli Země nad Atlantikem, známá jako Jihoatlantická anomálie, se od roku 2014 rozšířila o plochu odpovídající téměř polovině kontinentální Evropy.

Složitější organismy na Zemi, mezi které se řadí i člověk, nutně potřebují pro své přežití magnetické pole planety. Tato dynamická síla chrání život před kosmickým zářením a nabitými částicemi ze Slunce.

Tento štít, který planetu chrání podobně jako brnění rytíře, je poháněný obrovským generátorem. Tím je „oceán“ roztaveného, vířícího tekutého železa, které tvoří vnější jádro asi tři tisíce kilometrů pod povrchem planety. Tam se vytváří elektrické proudy, které zase generují neustále se měnící elektromagnetické pole Země. Pro běžné smysly je toto pole sice neviditelné, ale lidstvo už zkonstruovalo přístroje, které ho „vidí“.

Na vizualizaci je dobře vidět Jihoatlantická anomálie, ale i dvě oblasti se silnějším magneticým polem na severu
Zdroj: ESA

Nejpřesnějším „měřákem“ je evropská mise Swarm, která se skládá ze tří stejných družic, jež přesně měří magnetické signály pocházející z jádra, pláště, kůry a oceánů Země, ale také z ionosféry a magnetosféry. Díky této misi získávají vědci lepší přehled o různých zdrojích magnetismu, což jim pomáhá pochopit, jak a proč magnetické pole na některých místech oslabuje a na jiných zase zesiluje.

Místa, kde je brnění slabé

Už v 19. století si mořeplavci všimli, že nad Atlantikem u Jižní Ameriky je magnetické pole slabší – tato oblast, nazývaná Jihoatlantická anomálie, je místem, kde je podle posledních poznatků toto brnění nejslabší.

Nahrávám video

Tato anomálie v současnosti vědce zajímá více než kdy dříve. Místní porucha magnetického pole má totiž vliv nejen na živé organismy, ale také na satelity. Ty jsou vlivem slabšího magnetického pole vystavené vyšším dávkám záření z vesmíru. To může vést k poruchám nebo poškození kritického hardwaru a pak i k výpadkům systémů, na nichž je moderní svět založený.

Data získaná z družic Swarm ukazují, že anomálie v jižním Atlantiku se mezi lety 2014 a 2025 neustále rozšiřovala. V oblasti Atlantského oceánu jihozápadně od Afriky nicméně dochází od roku 2020 k ještě rychlejšímu oslabování zemského magnetického pole.

„Jihoatlantická anomálie není jen jeden blok,“ upozornil hlavní autor studie Chris Finlay z Dánské technické univerzity. „V blízkosti Jižní Ameriky se mění jinak než v blízkosti Afriky. V této oblasti se děje něco zvláštního, co způsobuje intenzivnější oslabení pole.“

Toto chování souvisí se zvláštními místy v magnetickém poli na hranici mezi tekutým vnějším jádrem Země a jejím pevným pláštěm – říká se jim oblasti s obráceným tokem.

Finlay jev vysvětluje takto: „Normálně bychom očekávali, že magnetické siločáry vycházejí z jádra na jižní polokouli. Ale pod jižní atlantickou anomálií vidíme neočekávané oblasti, kde magnetické pole místo toho, aby vycházelo z jádra, se vrací zpět do něj. Díky datům ze Swarmu můžeme vidět, jak se jedna z těchto oblastí pohybuje západním směrem nad Afriku, což přispívá k oslabení jižní atlantické anomálie v této oblasti.“

Magnetické pole nad Sibiří zesiluje

Nejnovější pozorování ukazují, že magnetické pole je v současné době dynamičtější, než se čekalo. Například na jižní polokouli existuje jeden bod jižně od Austrálie, kde je magnetické pole obzvláště silné, na severní polokouli existují dokonce dva – jeden kolem Kanady a druhý kolem Sibiře.

Zajímavé je, že od roku 2013, kdy je Swarm na oběžné dráze, magnetické pole nad Sibiří zesílilo, zatímco nad Kanadou zesláblo. Kanadská oblast se silným polem se zmenšila o 0,65 procenta povrchu Země, což je téměř velikost Indie, zatímco sibiřská oblast se zvětšila o 0,42 procenta povrchu Země, což je srovnatelné s velikostí Grónska.

Tato změna, která je způsobena složitými procesy probíhajícími v turbulentním jádru Země, souvisí s posunem severního magnetického pólu směrem k Sibiři v posledních letech. Tato změna je důležitá pro navigaci, která je interakcí mezi těmito dvěma oblastmi silného magnetického pole ovlivněna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 17 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...