Čína oznámila své klimatické cíle

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

Čína je v současné době největším zdrojem skleníkových plynů na světě. Ale nemusí to tak být věčně. Ve videoprohlášení pro OSN v New Yorku Si uvedl, že Čína do roku 2035 sníží emise skleníkových plynů v celé své ekonomice o sedm až deset procent a zároveň „bude usilovat o další zlepšení“.

Hlavní setkání světových lídrů na téma klimatické změny letos proběhne až v listopadu na konferenci COP30 v Brazílii, zasedání OSN v New Yorku má tento týden zvláštní význam. Řadě zemí totiž dochází čas na předložení svých nových klimatických plánů do roku 2035. Původně je měly dodat do února, což ale řada z nich nestihla.

Před zasedáním generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že tyto závazky jsou zásadní pro udržení dlouhodobého nárůstu globálních teplot pod 1,5 stupně Celsia, jak státy dohodly v Paříži. „Je naprosto nezbytné, aby země předložily klimatické akční plány, které jsou plně v souladu s cílem 1,5 stupně Celsia a které pokrývají celé jejich hospodářství a všechny jejich emise skleníkových plynů,“ řekl. „Pokud chceme dodržet limit, je nezbytné, abychom v příštích několika letech drasticky snížili emise,“ dodal.

Protože Čína vypouští emisí skleníkových plynů nejvíc na světě, jsou její plány klíčové. Pokud by významněji snížila množství oxidu uhličitého, který vypouští, mělo by to zásadní dopady. Peking se ale dosud odmítal k něčemu konkrétnímu zavázat a uváděl cíle značně neurčité. Roku 2021 prezident Si oznámil, že Čína bude usilovat o dosažení vrcholu emisí v tomto desetiletí a o dosažení „uhlíkové neutrality“ do roku 2060.

Závazek, který teď Si oznámil, je prvním případem, kdy Peking veřejně a navíc na půdě OSN představil konkrétní cíle pro snížení emisí na této cestě. „Tyto cíle představují maximální úsilí Číny na základě požadavků Pařížské dohody,“ uvedl Si. Jeho závazek se netýká pouze oxidu uhličitého, ale všech skleníkových plynů (tedy především metanu). Měl by se také odvozovat „od maximálních úrovní“ emisí, jejichž časové určení ale čínský vůdce neupřesnil. Čína byla v roce 2023 zodpovědná za více než čtvrtinu emisí způsobujících oteplování planety.

Konkrétní sliby

Si Ťin-pching dále uvedl, že jeho země rozšíří kapacitu větrné a solární energie na více než šestinásobek úrovně z roku 2020. Investovat se má také do zalesňování, kdy se zvýší rozsah lesních porostů na více než 24 miliard kubických metrů. A do třetice se mají stát hlavním dopravním prostředkem v Číně bezemisní vozidla.

Všechny tyto cíle už Čína řeší a v mnoha z nich má úspěchy. Například letos se v prvním čtvrtletí v zemi odehrálo něco z hlediska energetiky zcela výjimečného: poptávka po energiích tam sice vzrostla, přesto emise oxidu uhličitého klesly. Podle zprávy think tanku Carbon Brief se v prvním čtvrtletí roku 2025 emise meziročně snížily o 1,6 procenta. Jde ale o dlouhodobější trend, protože za posledních dvanáct měsíců zaznamenala země pokles o jedno procento. Hlavní příčinou jsou dodávky energie z obnovitelných a jaderných zdrojů: ty dokázaly zajistit dodávky energie, které stále stoupají, a to i při klesající výrobě elektřiny z uhlí.

Také co se týká zalesňování, je Čína světovým premiantem. Drtivou většinu zalesňování v posledních dekádách má totiž na svém účtu právě ona. Za čtyři desetiletí uložila do stromů a půdy asi sedm miliard tun CO2, tvrdí studie.

Co by čínský úspěch znamenal

Kdyby se Číně opravdu podařilo cíl splnit o deklarovaných deset procent, odpovídalo by to asi 1,4 miliardy tun CO2 ročně. To je téměř čtyřnásobek celkových ročních emisí celé Velké Británie. Podle řady expertů oslovených stanicí BBC ale ani to nestačí pro zastavení klimatické změny na bezpečné hranici 1,5 stupně.

„Cokoli méně než třicet procent rozhodně není v souladu s cílem 1,5 stupně,“ uvedl vedoucí analytik Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší Lauri Myllyvirta. Některé scénáře dokonce naznačují, že by Čína musela srazit své emise asi na polovinu.

Tato asijská velmoc ale není jediná, kde nedělá podle expertů dost. Na začátku tohoto týdne varovala zpráva Stockholmského institutu pro životní prostředí, že vlády po celém světě společně plánují v roce 2030 produkovat více než dvojnásobné množství fosilních paliv, než by bylo v souladu s dodržením limitu 1,5 stupně Celsia.

Čína ale dokázala v posledních letech řadu podobných závazků, k nimž se přihlásila, nejen splnit, ale dokonce překonat. Například se zavázala dosáhnout do roku 2030 kapacity 1200 gigawattů pro větrnou a solární energii – uspěla v tom už v roce 2024, tedy o šest let dříve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 17 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.