Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.

Zatímco v roce 2023 se v EU vyrábělo z obnovitelných zdrojů – větru, vody, slunce a biomasy – 44,8 procenta energie, loni to bylo už 47,3 procenta celkového mixu. Nejvíce se na nárůstu podepsalo rozšiřování solárních zdrojů, jejichž podíl vzrostl z 9,3 na 11,1 procenta.

Naopak podíl uhlí se snížil z 11,8 procenta přesně o dva procentní body. Kleslo i zastoupení plynových elektráren a celkový podíl fosilních paliv na výrobě se snížil z 32,2 na 28,9 procenta. Nejvyužívanějším zdrojem energie zůstalo jádro, jehož podíl se mírně zvýšil z 23 na 23,7 procenta.

„Zatímco v posledních pěti letech postupovala energetická transformace EU rychleji, než kdokoli předpokládal, další progres nemůžeme považovat za zaručený,“ poznamenal analytik institutu Chris Rosslowe. Zvláště u větrných elektráren se podle něj projevují potíže, a jejich podíl na výrobě proto stagnuje.

Analytik: Fosilní paliva ztrácejí v EU vliv

EU se snaží podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů v rámci své klimaticky odpovědné politiky. Řada unijních zemí včetně Francie či Česka však v posledních letech prosadila vstřícný přístup Unie vůči jádru, které je nyní bráno jako zdroj, jímž je možné nahrazovat uhelné nebo plynové elektrárny.

Zpráva zdůrazňuje i strategický význam této změny. „Za pět let platnosti evropské Zelené dohody je nárůst výroby elektřiny z větrných a solárních elektráren hlavní příčinou poklesu její výroby z fosilních zdrojů. Bez větrné a solární kapacity přidané od roku 2019 by EU dovezla o 92 miliard metrů krychlových fosilního plynu a o 55 milionů tun černého uhlí více, což by stálo 59 miliard eur.“

Autoři zprávy proto doporučují, aby členské státy maximalizovaly budoucí zisky z energetické transformace. Aby to dokázaly, „musí pokračovat v provádění reforem s cílem urychlit zavádění větrné energie, neboť v současné době hrozí, že navzdory nákladové konkurenceschopnosti dodávky nebudou dostatečné.“

„Fosilní paliva ztrácejí vliv na energetiku v EU,“ shrnuje závěry analytik Rosslowe. „Na začátku evropské Zelené dohody v roce 2019 si málokdo myslel, že by energetická transformace v EU mohla být tam, kde je dnes; větrná a solární energie vytlačují uhlí na okraj a vytlačují plyn do strukturálního úpadku,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
před 22 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.