Sonda InSight na rudé planetě poprvé zaznamenala marsotřesení

Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném marsotřesení, obdobě zemětřesení, se dosud jen spekulovalo. Objev  oznámilo francouzské Národní středisko pro výzkum vesmíru (CNES), které přístroj SEIS na měření seizmických vln vyrobilo a spravuje. SEIS je součástí sondy InSight, kterou na rudou planetu dopravil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

„Měsíce jsme čekali na první marsotřesení,“ prohlásil Philippe Lognonné, který vede výzkumný tým pečující o přístroj SEIS. „Je strhující mít konečně důkaz, že Mars je stále seizmicky aktivní,“ dodal.

SEIS podle střediska CNES zaznamenal zatím čtyři otřesy. Ten hlavní, o kterém francouzský tým tvrdí, že to bylo pravděpodobně marsotřesení, se stal 6. dubna. Středisko poznamenalo, že otřesy zachytily oba senzory na SEIS – francouzský vysokofrekvenční i britský nízkofrekvenční.

„Tato seizmická událost byla příliš malá, aby poskytla využitelná data o marsovském nitru, což je jeden z hlavních cílů InSightu. Takový otřes by na Zemi ani nebyl zaznamenán, ale povrch Marsu je takřka mrtvě tichý, což umožňuje vysoce citlivým senzorům zachytit i takto nepatrné dunění,“ uvedlo CNES.

Poslechněte si marsotřesení:

Zbylé tři otřesy, které se udály 14. března, 10. dubna a 11. dubna, vědci ještě nedokázali určit. Je tedy možné, že záchvěvy vyvolal dopad meteoritu na povrch či nárazy větru. „U nejméně dvou z nich se nezdá, že by je způsobil vítr nebo jiný nechtěný zdroj hluku,“ uvedl nicméně francouzský tým.

Přelom na Marsu

Otřesy na Marsu zaznamenaly už americké sondy z programu Viking, přístroje byly ale namontovány v horní části sond, takže získaná data nejsou považována za příliš kvalitní. Naopak přístroj SEIS, který byl na palubě InSightu, leží nyní přímo na marsovském povrchu.

Sonda InSight přistála na Marsu loni v listopadu. Je označována za přelomový projekt, neboť vůbec poprvé je zaměřena na zkoumání nitra planety, nikoli na její povrch jako předešlé mise.

Jejím úkolem vedle sledování seizmické aktivity je měřit tepelný tok v planetární kůře, na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádru. Odborníci si také slibují, že sonda potvrdí přítomnost tekoucí vody pod povrchem planety. Pátrat po stopách dávného či současného života ale InSight nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 16 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.