Sonický třesk rozechvěl Washington. Vyvolala ho stíhačka pronásledující cessnu

Nad americkým Washingtonem se v neděli odpoledne ozvala rána tak silná, že spustila alarmy zaparkovaných aut. Hluk způsobil sonický třesk, když stíhačka F-16 pronásledující letoun odchýlený ze své trasy překonala rychlost zvuku.

Malý proudový letoun Cessna Citation odstartoval podle Federálního úřadu pro letectví (FAA) v neděli ze státu Tennessee a měl namířeno na Long Island východně od New Yorku. Nad tímto městem se ale z dosud neznámých důvodů otočil a zamířil nad Washington, než se kolem 15:30 místního času zřítil ve Virginii u obce Montebello. Na jeho palubě zemřeli čtyři lidé.

Přeletem nad americkou metropolí se letadlo dostalo do blízkosti jedné z nejostřeji střežených částí amerického vzdušného prostoru. Letectvo proto vyslalo do vzduchu nejméně jednu stíhačku F-16. Nejmenovaní činitelé agentuře Reuters řekli, že stíhačky havárii cessny nezpůsobily.

Letadlo patřilo floridské společnosti Encore Motors. Její majitel John Rumpel řekl médiím, že na palubě byla jeho dcera a vnučka, její chůva a pilot. Dodal, že se vraceli domů na Long Island po pobytu u něj. Proč letadlo nad Washingtonem nereagovalo na výzvy a proč následně havarovalo, zatím není jasné.

Trasa cessny:

Když exploduje zvuk

Silná rána, která v neděli odpoledne vystrašila obyvatele Washingtonu, je označována jako aerodynamický nebo akustický třesk. Vzniká v okamžiku, kdy letadlo překročí rychlost zvuku, což je kolem 1235 kilometrů za hodinu. Je výsledkem narušení rovnovážného stavu, který se v místě nacházel před průletem stroje.

Překročí-li letadlo rychlosti zvuku, pak poruchy, které svým pohybem ve vzduchu způsobuje, nechává za sebou. Tyto poruchy se šíří rychlostí zvuku a letadlo se pohybuje do prostředí, které je v klidu, není narušené žádnou zvukovou vlnou. 

Když se poruchy šíří, vytvářejí kužel. Protože je prostředí (vzduch) mimo tento kužel v klidu, dochází pohybem tělesa do tohoto prostředí ke skokové změně hustoty prostředí, a tedy i tlaku. Tuto skokovou změnu tlaku vědci označují jako ráz, který se pak šíří prostředím jako rázová vlna.

Nejhlasitěji je rázová vlna vnímána přímo pod dráhou pohybujícího se tělesa. I když je rázová vlna vytvářena tělesem po celou dobu jeho nadzvukového pohybu, případný pozorovatel může slyšet rázovou vlnu pouze jednou.

Problém pro letectví

Sonický třesk představoval pro letectví značný problém od dob, kdy se letadla naučila létat rychle. Protože se při něm mění vlastnosti média, jímž se letadlo pohybuje, velmi snadno během něj může dojít ke ztrátě ovladatelnosti stroje. Mnohokrát se o tom přesvědčili piloti testovacích letadel ke konci druhé světové války.

Prvním, kdo z nich hranici zvuku pokořil, byl Američan Charles „Chuck“ Yeager, který se do dějin letectví zapsal 14. října 1947, když v experimentálním raketovém letounu Bell X-1 dosáhl rychlosti 1127 kilometrů v hodině. 

Chuck Yeager
Zdroj: Wikimedia Commons

Dalším problémem je, že tento třesk může poškodit předměty nebo lidské zdraví na povrchu Země – proto se nesmí létat nadzvukovou rychlostí nad pevninou. Představovalo to omezení například pro legendární letouny Concorde, které směly létat maximální rychlostí pouze nad oceánem a nad souší musely vždy zpomalovat pod rychlost zvuku.

Létat nad pevninou nadzvukovou rychlostí je pro civilní letadla v současnosti nezákonné. Vojenské letouny mají povoleno překročení rychlosti zvuku jen ve velkých výškách. Kdykoli je to možné, požaduje americká vláda, aby nadzvukové lety byly prováděny „nad otevřenou vodou, ve výšce nad 3000 metrů, ne blíže než 20 kilometrů od pobřeží. Nadzvukové operace nad pevninou musí být prováděny ve výšce nad tři kilometry, anebo, pokud je to níže, pak jen ve speciálně určených oblastech,“ uvádí americké letectvo. 

Oblasti určené pro nadzvukové lety schvaluje letectvo a Federální letecký úřad.

Letadla při sonickém třesku
Zdroj: NASA

Bič a hrom

Podle deníku The Washington Post může sonický třesk rozbít okna, pro lidi na zemi je ale riziko malé. „Budovy v dobrém stavu by neměly být poškozeny tlakem menším než 6,8 kilopascalů,“ uvádí letectvo. „Obvykle je ale přitom vystavení budov sonickému třesku nižší než 0,8 kilopascalů.“

Nejsilnější sonický třesk, který byl kdy zaznamenán, byl způsoben letounem F-4 letícím ve výšce asi třicet metrů na zemí. Podle amerického letectva ale ani tento extrémně nízký průlet nezpůsobil zranění výzkumníkům, kteří mu byli vystaveni.

Tento jev je sice nejčastěji spojován s letadly, ale ve skutečnosti se objevuje mnohem častěji, a dokonce se ho věda naučila i využívat pro lidské blaho. 

Letoun F-18 překonávající hranici zvuku
Zdroj: Wikimedia Commons

V té nejmenší síle se vyskytuje u obyčejného prásknutí bičem; při správném prásknutí se totiž špička biče urychlí na rychlosti větší, než je rychlost zvuku, a výsledkem je aerodynamický třesk provázející rázovou vlnu. Naopak nejsilnějším a také nejčastějším projevem sonického třesku je hrom. Tedy výboj blesku, který je provázený vznikem rázové vlny. Zahřátá plazma se totiž prudce rozpíná, tlačí na okolní vzduch a výsledný pohyb je tak rychlý, že vyvolává rázovou vlnu.

Řada lidí se setkala i s pozitivním dopadem rázové vlny. Od sedmdesátých let dvacátého století se pro ničení ledvinových kamenů používá metoda, která se jmenuje neinvazivní litotripse. Lékaři při ní vysílají do těla pacienta impuls, který měkkými tkáněmi projde bez odporu, ale jeho energie se uvolní při nárazu do kamínku. Opakovaným účinkem rázových vln pak dochází k jeho postupnému rozdrobení na malé úlomky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.