Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.

Katalánští policisté konkrétně „navštívili“ laboratoře IRTA-CReSA v obci Cerdanyola del Vallès. Se soudním příkazem zde provedli domovní prohlídku: cílem bylo prověřit, jestli tato laboratoř není zdrojem nákazy, která španělský region letos na podzim zasáhla.

Během listopadu se totiž v Katalánsku rozšířil mezi divoce žijícími prasaty virus afrického moru prasat. Nemoc se mezi nimi rychle přenášela, zemřelo na ni nejméně 26 zvířat. Jenže na epidemii bylo něco zvláštního – nebylo totiž jasné, jak se populace divočáků vlastně mohla nakazit.

Farmy v Katalánsku zavřené kvůli moru prasat
Zdroj: Reuters/Albert Gea

Když vědci z Centra pro výzkum zdraví zvířat (CISA-INIA), což je referenční laboratoř Evropské unie nedaleko Madridu, analyzovali vzorky krve těchto zvířat, našli největší shodu s virem, který se rozšířil mezi prasaty před osmnácti lety v Gruzii. Tedy v zemi, která od aktuálního ohniska nákazy leží velmi daleko – v podstatě na opačné straně kontinentu.

Vědci z CISA-INIA měli nicméně rychle jasno: stejný kmen, který se objevil před necelými dvěma desetiletími v Gruzii, se totiž běžně používá v experimentálních studiích a při vývoji vakcín.

Podezřelá laboratoř

Protože první nakažení divočáci byli nalezeni v blízkosti zařízení IRTA-CReSA, stala se právě tato laboratoř rychle hlavním podezřelým. Jedná se ale jen o jedno z pěti podobných výzkumných center, která se nacházejí do 20 kilometrů od místa, kde byla nákaza poprvé zaznamenána. Prověřit tak bylo třeba všechna pracoviště.

Epidemie na Katalánsko těžce dopadla – v části regionu musela být zavedena omezení, která zasáhla chovatele hospodářských zvířat. Africký mor prasat totiž sice nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví, může ale úplně zlikvidovat komerční chovy prasat a mít tak vážné ekonomické dopady na živočišnou výrobu.

Katalánská regionální vláda zadala nezávislý audit IRTA-CReSA, aby zjistila, jestli mohl virus pocházet z některého z blízkých výzkumných zařízení.

Společný vyšetřovací tým složený z příslušníků několika vládních agentur nyní zjišťuje, jestli a případně jak mohl virus z laboratoře uniknout. Vyšetřování stále probíhá a úřady k němu nyní odmítají poskytovat další informace.

Laboratorní úniky jsou výjimečné, ale vyloučit se nedají

Situace poukazuje na důležitost kvalitního zabezpečení takových laboratoří. Pokud z nich uniknou potenciálně nebezpečné vzorky, může dojít nejen k šíření příslušného viru, ale potenciálně může být narušena důvěra v systém a účinnost tohoto zabezpečení.

V minulosti už několikrát k podobným incidentům došlo. Zřejmě nejznámější případ, kde je souvislost jasně prokázaná, je z Číny. V roce 2004 došlo k několika případům nákazy virem SARS od infikovaných laboratorních zvířat. Tento incident měl sice jen omezený dosah, ale ukázal, jak nebezpečná může manipulace s koronaviry být.

K podobné, ale rozsahem ještě větší katastrofě došlo už roku 1967 v Německu. Tehdy se při práci s laboratorními kočkodany obecnými nakazilo virem, který dostal později jméno marburg, pětadvacet lidí, sedm z nich zemřelo. Výsledky vyšetřování ukázaly, že opice dorazily do Evropy už nakažené z Ugandy.

Další podobný případ se odehrál ve městě Reston ve Virginii v USA. Roku 1989 se tam mezi kočkodany chovanými pro laboratorní účely začala rychle šířit neznámá nemoc, která zvířata zároveň extrémně rychle zabíjela – smrtnost dosahovala takřka sta procent. Testy ukázaly, že se jedná o ebolu. Když se zjistilo, že viru byli vystavení i lidé a někteří začínají projevovat příznaky chřipky, vypukla panika. Následně se ale naštěstí zjistilo, že kočkodany zabíjel do té doby neznámý kmen eboly, který dostal jméno ebola Renton. Jde o jedinou známou variantu tohoto viru, která nenapadá člověka.

Všechny tři výše popsané případy vedly k zavádění nových pravidel i technologií, jejichž cílem je snížit rizika přenosu „laboratorních“ virů na člověka. Tato pravidla také zpřísnila podmínky v těchto zařízeních a nastavila lepší mezinárodní kontrolu jejich dodržování.

S možným laboratorním únikem je opakovaně spojován také původ nového koronaviru SARS-CoV-2 před několika lety. Nejsou pro to ale dostatečné důkazy. Některé tajné služby se sice k této eventualitě přiklánějí, vědci ale stále upozorňují, že více náznaků ukazuje na přírodní původ tohoto viru, který následně zasáhl celou planetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 6 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.