Španělští vědci vyrobili baterii z lidské krve. Má potenciál i limity

Vědci z Chemického institutu pro energii a životní prostředí na univerzitě v Córdobě vyvinuli baterii, která využívá k usnadnění elektrochemických reakcí hemoglobin. Díky této bílkovině obsažené v červených krvinkách vydrží baterie fungovat přibližně dvacet až třicet dní. Má velký potenciál, ale i limity – například zatím nejde nabít.

Bez hemoglobinu by lidské tělo nemohlo fungovat: je zodpovědný za přenos kyslíku z plic do různých tkání a následně za přenos oxidu uhličitého opačným směrem. Jeho unikátních vlastností vázat se na kyslík by se dalo využít i v jiných oblastech, například v elektrochemických zařízeních, kde hraje kyslík také významnou roli. A přesně takovou aplikaci se rozhodli prozkoumat španělští vědci.

Vycházeli z nedávného oxfordského výzkumu, který popsal slibné vlastnosti hemoglobinu pro baterie teoreticky. Španělé se pokusili převést poznatky do praxe. Vyrobili proto experimentální baterii, která je biokompatibilní, což znamená, že by se dala bez problémů implantovat do lidského těla. A využívá hemoglobin v elektrochemické reakci, která přeměňuje chemickou energii na elektrickou.

Výhody a nevýhody

Španělští inženýři využili hemoglobin v zinko-vzduchové baterii, což je udržitelnější alternativa k lithium-iontovým bateriím. Právě v nich by mohl hemoglobin mohl zastávat funkci katalyzátoru, tedy látky, která pomáhá nutné chemické reakci, jež vyrobí elektřinu.

Manuel Cano Luna, který na projektu pracoval, vysvětluje: „Aby byl katalyzátor dobrým katalyzátorem, musí mít dvě vlastnosti: musí rychle absorbovat molekuly kyslíku a relativně snadno tvořit molekuly vody. A hemoglobin tyto požadavky splňuje.“ Díky tomu se týmu podařilo dosáhnout toho, že prototyp biokompatibilní baterie fungoval s 0,165 miligramy hemoglobinu po dobu dvaceti až třiceti dní.

Prototyp má kromě vysokého výkonu i další výhody. Především jsou zinko-vzduchové baterie udržitelnější a odolávají nepříznivým atmosférickým podmínkám, na rozdíl od jiných baterií, které jsou ovlivněny vlhkostí a k jejichž výrobě je zapotřebí inertní atmosféra.

Za druhé, jak tvrdí Cano Luna, „použití hemoglobinu jako biokompatibilního katalyzátoru je docela slibné, pokud jde o využití tohoto typu baterií v zařízeních, která jsou integrována do lidského těla“, jako jsou například kardiostimulátory. Baterie totiž pracuje při pH 7,4, což je podobné pH krve. Kromě toho, protože hemoglobin je přítomen téměř u všech savců, mohl by se dát použít i protein živočišného původu.

Baterie má ale i prostor pro zlepšení. Zejména se jedná o takzvanou primární baterii, což znamená, že se nedá nabíjet. Tým proto už pracuje na vylepšení v tomto směru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
před 1 hhodinou

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 22 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
včera v 10:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.