Speciální očkování proti omikronu asi nemá smysl, naznačuje studie na primátech

Vědci zveřejnili první výsledky účinnosti vakcíny vytvořené speciálně proti koronavirové variantě omikron. Nová studie provedená na primátech naznačuje, že vylepšení očkovací látky zvlášť cílené na omikron nemusí mít ve skutečnosti velký smysl.

Práce vědců z amerického Výzkumného centra vakcín Národního institutu pro alergie a infekční nemoci ukazuje, že zvířata, která dostala obyčejnou posilující dávku, měla velmi podobnou úroveň ochrany proti onemocnění jako ta, která dostala novou vakcínu cílenou proti omikronu. Studie pracovala s vakcínou společnosti Moderna.

Rozbor krve zvířat ukázal, že mnoho měřitelných imunitních reakcí, například zvýšení hladiny neutralizačních protilátek, se prakticky nelišilo, ať už jim byla podaná obyčejná nebo vylepšená třetí dávka. „Proto posilovací dávka proti omikronu nemusí poskytovat větší ochranu než normální booster od Moderny,“ uvedli autoři výzkumu, který vyšel zatím bez recenzního řízení.

Hlavní autor Robert Seder uvedl, že tyto výsledky jsou podobné výsledkům studie, kterou jeho skupina provedla vloni, když porovnávala posilovací dávku proti variantě beta s normální vakcínou. I v tomto případě údaje získané na primátech naznačovaly, že posilovací vakcína s původní vakcínou je stejně účinná jako posilovací vakcína založená na variantě beta, které se tehdy říkalo jihoafrická.

„Tyto údaje by naznačovaly, že hned první očkování vytvořilo B-buňky, které po vybuzení posilující dávkou o půl roku později vytvářejí zkříženou imunitu na omikron, betu nebo deltu,“ řekl Seder, vedoucí sekce buněčné imunity ve Výzkumném centru pro vakcíny.

Opice víc neprozradí

Seder uvedl, že bude třeba provést studie na lidech, aby se zjistilo, zda se výsledky potvrdí. Data nasbíraná na primátek jsou dost jednoznačná a obyčejně bývají i dost spolehlivá, přesto je raději doplní analýzami na lidech. Podle něj se ale zatím zdá, že není zapotřebí vakcínu vylepšovat. „Nevím, jaký je pohled výrobců vakcín, ale myslím, že tyto údaje jsou poměrně jasné,“ dodal.

V e-mailu pro lékařský web STAT společnost Moderna napsala: „Domníváme se, že ochrana proti variantám, které vzbuzují obavy, bude důležitá, zejména s výhledem na podzim 2022. Budeme i nadále sledovat vědecké poznatky a epidemiologii SARS-CoV-2 potenciálních nových variant vyvolávajících obavy. Jsme odhodláni udržet si náskok před vývojem viru.“

Generální ředitel společnosti Moderna Stéphane Bancel v lednu oznámil, že plánuje vyvinout očkování „tři v jednom“, které by bylo zaměřeno na covid-19, chřipku a respirační syncytiální virus neboli RSV, který způsobuje onemocnění podobné nachlazení u mnoha dospělých, ale který může být nebezpečný u dětí a starších dospělých.

Co říkají vědci

Podle virologa Johna Moora z Cornell Medical College v New Yorku je tato studie v kombinaci s dřívějšími dost silným důkazem, že vakícna vytváří zkříženou imunutu proti všem doposud známým variantám covidu. „Přechod na posilovací dávku speciálně proti omikronu může být zbytečný.“ Vědec očekává, že studie na lidech, které provádějí společnosti Pfizer a Moderna, ukáží velmi podobné výsledky.

S těmito závěry souhlasí i specialistka na koronaviry Angela Rasmussenová ze Saskatchewanské univerzity – jen by zatím pro spolehlivou odpověď počkala na studie na lidech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...