Spojené státy plastové. Na Skalisté hory prší umělá hmota, ukázala studie

Vzorky deště z amerických Skalistých hor (Rocky Mountains) obsahují různobarevná vlákna mikroplastů. Upozornil na to nový výzkum agentury United States Geological Survey. Objev vzbuzuje další otázky týkající se množství plastového odpadu, který se dostává do přírody.

Chemik Gregory Wetherbee původně chtěl u vzorků deště ze Skalistých hor zkoumat, jak moc byla voda znečištěna dusíkem. „Očekával jsem, že uvidím převážně částice půdy a minerálů,“ uvedl Wetherbee pro Guardian

Místo toho ale výzkumník ve vodě našel různobarevná mikroplastová vlákna, kuličky a střepy. Částice byly přítomné ve více než devadesáti procentech vzorků, které Wetherbee zkoumal pod mikroskopem. Nejčastěji se ve vzorcích objevovaly modré mikroplasty, po nich následovaly červené, stříbrné nebo fialové.  

„Mé výsledky jsou čistě náhodné,“ poznamenal Wetherbee s tím, že zjištění tak koresponduje s nedávnou studií, která našla mikroplasty v Pyrenejích. Podle Wetherbeeho to naznačuje, že plastové částice by mohly s větrem cestovat stovky, ne-li tisíce kilometrů. 

„Myslím, že nejdůležitějším výsledkem je, že můžeme americké veřejnosti říct, že je tam více plastů, než můžeme vidět pouhým lidským okem,“ řekl Wetherbee. „Jsou v dešti, jsou ve sněhu. Staly se součástí našeho životního prostředí.“

Nerecyklovaný plastový odpad

Hlavním zdrojem mikroplastů v přírodě je odpad, domnívá se Sherri Masonová z Penn State Behrend. Více než devadesát procent plastového odpadu přitom podle ní není recyklováno. Při pomalém rozkladu se pak rozpadá na menší a menší kousky. 

„Plastová vlákna se také odlomí z vašeho oblečení pokaždé, když ho perete,“ dodala Masonová s tím, že plastové částice jsou také vedlejšími produkty různých průmyslových procesů. 

„Je nemožné vystopovat, odkud přesně jednotlivé malé kousky pocházejí,“ řekla Masonová s tím, že ale téměř cokoliv, co je vyrobené z plastu, by mohlo být zdrojem těchto mikročástic v atmosféře. „Když prší, tyto mikroplasty se začlení do kapiček vody,“ vysvětlila.

Všudypřítomné plasty

Plastový odpad je velkým environmentálním problémem. Už dříve vědci poukázali na to, že plasty zamořují odlehlé ostrovy nebo oceány - nedávno je například našli i na dně Mariánského příkopu. 

Mikročástice plastů pak pronikají do těl zvířat i lidí. Studie, kterou letos publikoval vědecký žurnál Environmental Science and Technology, tvrdí, že průměrný dospělý člověk žijící v USA za rok sní přinejmenším padesát tisíc částic mikroplastů. Podle autorů má největší dopad na přijímání mikroplastů pití nápojů v plastových lahvích.

Zdravotní dopady konzumace mikroplastů ještě vědcům nejsou jasné. Některé výzkumy ovšem upozorňují na to, že  u některých druhů organismů existuje negativní vliv drobných plastových částeček na jejich zdraví.

Například francouzská studie poukázala na to, že mikroplasty zřejmě poškozují šnekům nervovou soustavu, a ti pak kvůli tomu nereagují na své predátory. Podobně by pak podle studie mohly působit i na některé další živočichy.

Mikroplasty se navíc vyskytují také v pitné vodě. Výzkumníci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR zjistili, že drobné plastové částice v ní zůstávají i po úpravě. Vědci se přitom domnívají, že mikroplasty si zaslouží pozornost už proto, že na sebe mohou vázat škodlivé látky. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 13 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.