Spojené státy plastové. Na Skalisté hory prší umělá hmota, ukázala studie

Vzorky deště z amerických Skalistých hor (Rocky Mountains) obsahují různobarevná vlákna mikroplastů. Upozornil na to nový výzkum agentury United States Geological Survey. Objev vzbuzuje další otázky týkající se množství plastového odpadu, který se dostává do přírody.

Chemik Gregory Wetherbee původně chtěl u vzorků deště ze Skalistých hor zkoumat, jak moc byla voda znečištěna dusíkem. „Očekával jsem, že uvidím převážně částice půdy a minerálů,“ uvedl Wetherbee pro Guardian

Místo toho ale výzkumník ve vodě našel různobarevná mikroplastová vlákna, kuličky a střepy. Částice byly přítomné ve více než devadesáti procentech vzorků, které Wetherbee zkoumal pod mikroskopem. Nejčastěji se ve vzorcích objevovaly modré mikroplasty, po nich následovaly červené, stříbrné nebo fialové.  

„Mé výsledky jsou čistě náhodné,“ poznamenal Wetherbee s tím, že zjištění tak koresponduje s nedávnou studií, která našla mikroplasty v Pyrenejích. Podle Wetherbeeho to naznačuje, že plastové částice by mohly s větrem cestovat stovky, ne-li tisíce kilometrů. 

„Myslím, že nejdůležitějším výsledkem je, že můžeme americké veřejnosti říct, že je tam více plastů, než můžeme vidět pouhým lidským okem,“ řekl Wetherbee. „Jsou v dešti, jsou ve sněhu. Staly se součástí našeho životního prostředí.“

Nerecyklovaný plastový odpad

Hlavním zdrojem mikroplastů v přírodě je odpad, domnívá se Sherri Masonová z Penn State Behrend. Více než devadesát procent plastového odpadu přitom podle ní není recyklováno. Při pomalém rozkladu se pak rozpadá na menší a menší kousky. 

„Plastová vlákna se také odlomí z vašeho oblečení pokaždé, když ho perete,“ dodala Masonová s tím, že plastové částice jsou také vedlejšími produkty různých průmyslových procesů. 

„Je nemožné vystopovat, odkud přesně jednotlivé malé kousky pocházejí,“ řekla Masonová s tím, že ale téměř cokoliv, co je vyrobené z plastu, by mohlo být zdrojem těchto mikročástic v atmosféře. „Když prší, tyto mikroplasty se začlení do kapiček vody,“ vysvětlila.

Všudypřítomné plasty

Plastový odpad je velkým environmentálním problémem. Už dříve vědci poukázali na to, že plasty zamořují odlehlé ostrovy nebo oceány - nedávno je například našli i na dně Mariánského příkopu. 

Mikročástice plastů pak pronikají do těl zvířat i lidí. Studie, kterou letos publikoval vědecký žurnál Environmental Science and Technology, tvrdí, že průměrný dospělý člověk žijící v USA za rok sní přinejmenším padesát tisíc částic mikroplastů. Podle autorů má největší dopad na přijímání mikroplastů pití nápojů v plastových lahvích.

Zdravotní dopady konzumace mikroplastů ještě vědcům nejsou jasné. Některé výzkumy ovšem upozorňují na to, že  u některých druhů organismů existuje negativní vliv drobných plastových částeček na jejich zdraví.

Například francouzská studie poukázala na to, že mikroplasty zřejmě poškozují šnekům nervovou soustavu, a ti pak kvůli tomu nereagují na své predátory. Podobně by pak podle studie mohly působit i na některé další živočichy.

Mikroplasty se navíc vyskytují také v pitné vodě. Výzkumníci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR zjistili, že drobné plastové částice v ní zůstávají i po úpravě. Vědci se přitom domnívají, že mikroplasty si zaslouží pozornost už proto, že na sebe mohou vázat škodlivé látky. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...