Starost otců o potomky je u savců výjimečná. Vědci jsou na stopě, proč to funguje u lidí

Lidé se liší od ostatních primátů velmi výrazně v tom, kolik péče věnují otcové svým potomkům. Doba vzniku ani příčina této jedinečné formy otcovství není známá a dá se jen těžko prokázat - ale nová teorie navrhuje, že vznikla z potřeby partnerství v reakci na měnící se ekologické podmínky.

Nová teorie vznikla na základě znalostí ekonomického a reprodukčního chování lidí v minulosti a také srovnáváním s modely rozmnožování a péče o potomky u nejbližších příbuzných člověka.

Vědci se dlouho snažili vysvětlit, jak se objevilo lidské otcovství. Péče otce o své potomky je sice u savců vzácná, ale u lidí se rozšířila napříč mnoha kulturami a společenstvími. Muži do svých potomků investují spoustu času a energie: starají se o relativně bezmocné děti řadu let.

V kulturách lovců a sběračů to bylo relativně podobné jako dnes: děti pod ochranou otce zůstávaly až do dospělosti. Jde o zásadní rozdíl oproti velkým primátům, kteří tak dlouhodobou péči neznají.

Evoluční nevýhoda otců

Vědci rozdělili samce z hlediska reprodukční strategie na dvě skupiny: na „otce“, kteří se o své potomky starají, a „fotry“, kteří se promiskuitně páří a o své potomky neprojevují žádný zájem. „Otcové“ jsou v této situaci ve značné nevýhodě: „fotři“ totiž nemusí spotřebovávat energii na zajištění potomstva, a proto jí mají více na plození dalších a dalších dětí, takže své geny mohou lépe předávat dalším generacím.

Častým vysvětlením, proč se „otcové“ dokázali prosadit, bývá, že ženy se začaly přednostně pářit s muži, kteří jim poskytovali jídlo – za potravu pak mohli dostat sexuální věrnost partnerek. Podle autorů nové studie ale toto vysvětlení není dostatečné z více důvodů. Místo toho přišli s vlastním: ekologické změny měly na lidstvo tak velký vliv, že stvořily „otce“, a to i přesto, že ženy mohly být dále nevěrné.

Spolupráce mužů a žen

Klíčovou silou byla podle autorů práce spolupráce mezi muži a ženami. Celý tento příběh se začal podle nich odvíjet před asi pěti až osmi miliony lety v Africe. V té době se planeta oteplovala a Afrika začala vysychat. První lidé se museli začít orientovat na mnohem rozmanitější druhy potravy, které se ale také hůře hledaly a byly více rozptýlené v krajině.

To vedlo ke vzniku moderního člověka, který je kreativní, přizpůsobivý, chodí po dvou zadních končetinách – a velmi dobře spolupracuje s ostatními svého druhu.

Antropologové se domnívají, že v té době se každé pohlaví specializovalo na jiný druh živin: ženy na rostlinnou stravu, kterou sbíraly, muži na živočišnou, kterou lovili. Bez spolupráce obou pohlaví nemohli být tehdejší lidé schopní získat dostatečně pestrou a výživnou stravu, která by jim zajistila přežití.

A také se během té doby stali důležitější „otcové“ než „fotři“. Bez spolupráce mezi pohlavími se totiž přežití potomka stalo velmi nejistým, což zvýšilo sílu „otců“ – jejich potomci tak postupně získávali mnohem větší pravděpodobnost přežití. A tím, že se tyto geny předávaly dál, mohlo přibývat i vzorných „otců“. V modelu, podle něhož vědci tyto změny sledovali, ale mohli zůstat i „fotři“, jen jich díky evoluci postupně ubývalo.

Autoři této práce doufají, že jejich modely pomohou v budoucnu archeologům i antropologům v jejich výzkumech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...