Starověký keramický průmysl stál na dětské práci, ukázala studie

Archeologové z univerzity v Tel Avivu a Národního muzea v Kodani analyzovali 450 keramických nádob vyrobených v Tel Hamě, městě na okraji království Ebla, jednoho z nejvýznamnějších syrských království ve starší době bronzové, tedy z doby před přibližně 4500 lety. Zjistili, že dvě třetiny keramických nádob vyrobily děti ve věku od sedmi do osmi let.

Badání vedl Akiva Sanders z univerzity v Tel Avivu: „Výzkum nám umožnil nahlédnout do života dětí, které žily v oblasti království Ebla, jednoho z nejstarších na světě. Zjistili jsme, že na svém vrcholu, zhruba před 4400 až čtyřmi tisíci lety, se města spojená s tímto královstvím začala spoléhat na dětskou práci při průmyslové výrobě keramiky,“ říká vědec.

„Děti pracovaly v dílnách od věku asi sedmi let a byly speciálně vyškoleny, aby vytvářely co nejjednotnější poháry, které se v království používaly v každodenním životě i na hostinách,“ přiblížil Sanders.

Neznámý život dětí

Jak je známo, otisky prstů se v průběhu života nemění. Z tohoto důvodu lze velikost dlaně přibližně odvodit měřením hustoty okrajů otisku prstu – a podle velikosti dlaně lze zase odhadnout věk a pohlaví konkrétního člověka.

Keramika z Tel Hamá na jižní hranici království Ebla byla vykopána ve třicátých letech minulého století a od té doby je uložena v Národním muzeu v Dánsku. Z analýzy otisků prstů na artefaktech vyplývá, že většinu z nich – konkrétně dvě třetiny – vyrobily děti. Zbytek byl dílem starších mužů, odhalil výzkum.

„Na počátku starší doby bronzové vznikla v Levantě a Mezopotámii některá z prvních městských království na světě,“ připomněl Sanders. „Otisky prstů na keramice jsme chtěli využít k pochopení toho, jak procesy jako urbanizace a centralizace vládních funkcí ovlivnily demografii keramického průmyslu. Ve městě Hamá, starověkém centru výroby keramiky, zpočátku vidíme hrnčíře ve věku kolem 12 až 13 let, polovina je mladší 18 let a chlapci a dívky jsou zastoupeni ve stejném poměru,“ vysvětlil šéf badatelského týmu.

Král potřebuje hostiny

Pak se ale něco stalo. Výše popsaná statistika se totiž změnila se vznikem království Ebla, kdy hrnčíři začali vyrábět více pohárů na hostiny. A protože se pořádalo stále více hostin s alkoholem, nádoby se často rozbíjely, takže jich bylo třeba vyrábět stále více.

„Nejenže se království začalo stále více spoléhat na dětskou práci, ale ony byly vyškoleny, aby se jejich výtvory co nejvíce podobaly šálkům. To je jev, který můžeme pozorovat i v průmyslové revoluci v Evropě a Americe – je velmi snadné děti ovládat a učit je specifickým pohybům, aby se vytvořila standardizace v řemeslné výrobě,“ doplňuje Sanders.

V životě malých hrnčířů byl ale i jeden světlejší bod. „Tyto děti se navzájem učily vytvářet miniaturní figurky a nádobky, aniž by se na tom podíleli dospělí,“ dodává Sanders s tím, že tyto výrobky pak samy používaly. „Zdá se, že v těchto figurkách děti vyjadřovaly svou kreativitu a představivost,“ uzavřel vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 15 mminutami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...