Starty kosmických raket jsou ničivé, mohou ohrozit ozonovou vrstvu, varuje studie

Pokud by se komerční vesmírná doprava nadále rozšiřovala tak rychle jako v současnosti, mělo by to dopady nejen na globální oteplování, ale dokonce i stabilitu horních částí ozonové vrstvy, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením.

Tým amerických a britských vědců z několika univerzit spojil síly a analyzoval na novém modelu, jaký dopad na klima mají starty a návraty raket. Jejich 3D model vycházel ze situace v roce 2019 a předpověděl další vývoj do budoucnosti. 

Vědci zjistili, že částice černého uhlíku (sazí) z raket jsou téměř pětsetkrát účinnější při zadržování tepla v atmosféře než všechny ostatní zdroje sazí (povrchové a letecké) dohromady. A to má větší dopady na klima, než odborníci očekávali. 

Studie současně odhalila, že aktuální úbytek ozonu způsobený raketami je sice malý, ale současné trendy růstu v oblasti vesmírné turistiky naznačují možnost budoucího vyčerpání horní stratosférické ozonové vrstvy v Arktidě vždy na jaře, kdy bývá ozonu nejméně. Znečišťující látky z raket na tuhá paliva a ohřev vracejících se kosmických lodí a úlomků při návratu do atmosféry jsou totiž pro stratosférický ozon výjimečně ničivé.

Spoluautorka výzkumu Eloise Maraisová uvedla: „Naše studie se zaměřuje na ochranu atmosféry před znečištěním. Vypouštění raket se běžně srovnává s emisemi skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší z leteckého průmyslu, což je ale, jak dokazujeme v naší práci, úplně špatně.“

Částice sazí z raketových startů mají podle ní mnohem větší vliv na klima než letadla a jiné pozemské zdroje, takže není třeba tolik raketových startů jako mezinárodních letů, aby měly podobný dopad. „Teď potřebujeme diskuzi mezi odborníky o nejlepší strategii regulace tohoto rychle rostoucího odvětví,“ doplňuje vědkyně.

Za tři roky dvojnásobek

Autoři výzkumu shromáždili informace o chemických látkách ze všech 103 startů raket v roce 2019 z celého světa, ale do šetření zahrnuli i známé údaje o opakovaně použitelných raketách. K sestavení scénáře vývoje sektoru komerčních cest do vesmíru zase využili zveřejněné plány a podnikatelské záměry společností Virgin Galactic, Blue Origin a SpaceX.

Všemi těmito daty pak „nakrmili“ 3D model atmosféry, který umí sledovat, jak změny v jejím složení ovlivňují vývoj a změny vzdušného obalu Země. Vědci pak sledovali, jak by stávající plány změnily klima a atmosférický ozon.

Tým ukázal, že oteplení způsobené sazemi ze startů raket se během pouhých tří let zdvojnásobí. Startů raket sice není ani zdaleka tolik jako třeba automobilů nebo námořních lodí, problém spíše než v jejich množství ale spočívá v tom, že se částice sazí dostávají přímo do horních vrstev atmosféry. A tam mají mnohem větší vliv na klima než jiné zdroje sazí. Tyto částice jsou totiž až 500krát účinnější při zadržování tepla.

Montrealský protokol v ohrožení

Vědci tvrdí, že pokud by se naplnily plány každodenních startů do vesmíru, stačilo by to na to, aby ohrozily ozonovou vrstvu. Mohla by se pak zase poškozovat, jako se to dělo před přijetím Montrealského protokolu. Tento globální zákaz látek poškozujících ozonovou vrstvu přijatý v roce 1987 se považuje za jeden z nejúspěšnějších zásahů mezinárodní politiky v oblasti životního prostředí.

Spoluautor studie Robert Ryan doplnil: „Jediná část atmosféry, která po uzavření Montrealského úmluvy vykazuje silnou obnovu ozonové vrstvy, je horní stratosféra, a právě tam se projeví dopad emisí z raketových motorů nejsilněji. Nečekali jsme, že dojde ke změnám ozonu v takovém rozsahu, že to ohrozí obnovu této vrstvy.“

Autoři přiznávají, že v současné době o vlivu emisí z raketové přepravy ještě stále mnoho věcí nevědí. Roli mohou hrát například budoucí změny v používaných palivech, jako je třeba kapalný metan a paliva biologického původu.

„Tato studie nám umožňuje vstoupit do nové éry vesmírné turistiky s očima dokořán. Rozhovor o regulaci dopadů průmyslu kosmických letů na životní prostředí musí začít ihned, abychom minimalizovali škody na pro člověka zásadně důležité ozonové vrstvě i o klimatu,“ dodal Ryan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...