Stavby Babylonu a Uru vydržely tisíce let, teď je požírá změna klimatu

Iráčtí úředníci bijí na poplach. Varují, že jedny z nejstarších památek v kolébce lidské civilizace jsou ohrožené. Tisíce let historie mohou podle nich zaniknout, protože starověká jižní města Iráku čelí erozi v důsledku klimatických změn.

Babylon dal lidstvu věci, které využívá dodnes: zákony, architekturu, písmo a třeba také pivo. Metropole této zaniklé říše leží na území dnešního Iráku. A podle archeologů se ocitla na hraně zničení.

Drsné a suché počasí zvyšuje slanost půdy a poškozuje historické památky v ruinách měst, jako je Ur, rodiště biblického patriarchy Abrahama, a Babylon, kdysi velkolepé hlavní město říše. Písečné duny způsobují zhoršování stavu severní strany zikkuratu v Uru. Tento mohutný chrám ve tvaru stupňovité pyramidy byl před více než čtyřmi tisíci lety zasvěcen bohu měsíce Nannovi.

Svatyně zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO zůstává jedním z nejzachovalejších příkladů starověké mezopotámské architektury, který nabízí vhled do náboženských praktik a posvátných rituálů sumerské říše, kde vzkvétala jedna z prvních civilizací na světě. Zatímco třetí vrstva zikkuratu již byla poškozena vlivem povětrnostních podmínek a klimatických změn, eroze nyní začíná postihovat i druhou vrstvu,“ řekl archeolog Abdullah Nasrallah, který pracuje v provincii Dhi Qar, kde se město Ur nachází.

V blízkosti tohoto místa narušují solné usazeniny hliněné cihly královského pohřebiště v Uru, které objevil britský archeolog Sir Leonard Woolley ve 20. letech minulého století a kterým teď hrozí zřícení. „Tyto solné usazeniny se objevily v důsledku globálního oteplování a klimatických změn, které vedly ke zničení důležitých částí pohřebiště,“ popsal Kazem Hassoun, inspektor odboru starožitností v Dhi Qaru. „Nakonec ložiska způsobí úplný rozpad hliněných cihel, z nichž je hřbitov postaven,“ dodal.

Irák v době klimatické změny

Irák bojuje s rostoucími teplotami a silnými suchy, které zvýšily slanost v jeho jižní části, kde se mohutné řeky Tigris a Eufrat sbíhají, když tečou směrem k Perskému zálivu. Dále po proudu Eufratu jsou ohrožena také archeologická naleziště starověké Babylonie. Naléhavě vyžadují pozornost a restaurování, ale archeologům chybí ve válkou zničené zemi finanční prostředky, řekl pro Reuters generální ředitel iráckého ministerstva kultury a cestovního ruchu Montaser al-Hasnawi.

Tato země prožila desítky let válek, které celou tu dobu ohrožovaly její historické stavby – od války s Íránem v 80. letech přes válku v Perském zálivu na počátku 90. let až po invazi vedenou USA v roce 2003, po níž následovalo povstalecké násilí a vzestup a pád Islámského státu.

Nejnovější výzvou, které musí čelit, je změna klimatu, jež mění celý ekosystém země a ohrožuje nejen její zemědělskou budoucnost, ale i její historické dědictví. V Babylonu vysoká salinita ohrožuje hliněné materiály starověkých staveb, na nichž jsou stále viditelné propracované sumerské kresby.

Tyto materiály se sem nedostaly odnikud zvenku – nacházejí se přímo v půdě, která ale měla dříve nižší salinitu. Proto byly zřejmě docela odolné vůči klimatickým změnám. Jenže v uplynulých desítkách let prošly tyto stavby složitým restaurátorským procesem, který ale nebyl vždy provedený dobře.

A to podle al-Hasnawiho tyto unikátní stavby oslabilo tak, že současné změny už snášejí mnohem hůř. Rostoucí slanost prostředí teď podle něj zvyšuje nutnost co nejrychleji opravit chybné restaurátorské zásahy. „Problém salinity se zhoršuje jak u povrchové, tak u podzemní vody. To povede ke zničení mnoha měst, která se nacházejí pod zemí,“ varoval Hasnawi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 11 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.