Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.

Helena Trójská, Dalila, Lucrezia Borgia nebo celá řada „Bond girls“ – dějiny i mýty jsou plné příběhů o ženách označovaných jako femme fatale. Svádějí muže, kladou hrdinům na cestě nástrahy, nebo je dokonce lákají na smrt. Pro muže pak takové setkání většinou končí špatně, mnohdy právě i smrtí. Podle nové studie je tento archetyp přítomný téměř univerzálně.

Výzkumníci prozkoumali příběhy z 84 kultur a společností celého světa a pátrali po stejném, opakujícím se motivu. Hledali muže, kteří museli zaplatit vysokou cenu za to, že se setkali s neznámou, atraktivní, ale nebezpečnou ženou. Našli ho v 94 procentech společností, jež analyzovali.

Všechny příběhy spojovalo ještě něco, a to jejich poselství. Fungovaly a fungují jakou poučná vyprávění, která mají sloužit jako varování pro muže. Varování před riziky, která vyplývají ze vztahu s neznámou přitažlivou ženou – jde přitom spíše o hrozbu navázání hlubší emocionální vazby než pouhé sexuální touhy.

Kořeny starověkých příběhů

O existenci tohoto ženského archetypu se ví samozřejmě už dlouho, tento výzkum ale popsal, jak zásadně rozšířený je a jak moc kultur ho zahrnulo do svého rámce.

Vědci pochopitelně diskutují i o tom, jakou roli hrají femme fatale v těchto příbězích a jaká jsou morální poselství těchto sdílených vyprávění. Populární filozofický pohled tvrdí, že jde o výsledek nerovných společností, kterým dominovali muži – příběhy by pak byly utvářené tak, aby udržovaly ženy pod kontrolou. Existují ale také další pohledy: příběhy o svůdnicích by mohly odrážet to, jak lidé reagují na rizika a přitažlivost. Nešlo tedy o nějakou formu manipulace, ale o přirozenou reakci na okolnosti.

Právě na tuto otázku se pokoušela odpovědět i tato nová studie. Vědci rozdělili příběhy do dvou skupin, podle toho, jestli byly společnosti, kde vznikaly, spíše rovnostářské, nebo takzvaně komplexní – tedy s velkými rozdíly v bohatství a moci. Zjistili, že tyto příběhy existují téměř ve všech rovnostářských i komplexních společnostech. Výzkum tedy naznačuje, že nejde jen o příběh vytvořený mocnými společnostmi za účelem ovládání žen – je to všeobecně lidské téma, které se táhne napříč kulturami.

Studie tedy zpochybňuje obecně přijímaný předpoklad a naznačuje, že tyto příběhy nejsou motivované obavami před „pouhou“ sexuální touhou muže vůči překrásné a nebezpečné ženě. V drtivé většině příběhů, v 89 procentech, totiž muži hledali u těchto svůdných krasavic dlouhodobý vztah nebo hluboké emocionální pouto, a dokonce i manželství.

Co spojuje různé femme fatale

Studie se nevěnuje jen hrdinům a dopadům na ně, ale také samotným svůdnicím. Ty jsou vykreslovány až stereotypně: vždy mladé, vždy fyzicky atraktivní. Tyto vlastnosti podle autorů zjevně fungují jako přirozené signály, které jsou lidé evolučně naprogramováni vnímat a oceňovat.

Studie ukazuje, že příběhy o femme fatale jsou kulturními reakcemi na prastaré problémy ve vztazích, v nichž jeden z partnerů téměř vždy miluje více než ten druhý. Obavy spojené s přitažlivostí, důvěrou a zlomeným srdcem nejsou moderním vynálezem ani znakem nějakého konkrétního typu společnosti; proto se objevují všude.

Výsledky výzkumu mohou podle autorů otevřít širší diskusi o tom, jak příběhy, s nimiž vyrůstáme, formují naše úvahy o sexu, lásce nebo důvěře. Autoři neřešili moderní zpodobnění tohoto archetypu, ale je to podle nich nesmírně důležité téma, které může moderní společnost ovlivňovat podobně silně jako jeho zpodobnění v homérských mýtech nebo Starém zákoně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 17 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.