Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.

Helena Trójská, Dalila, Lucrezia Borgia nebo celá řada „Bond girls“ – dějiny i mýty jsou plné příběhů o ženách označovaných jako femme fatale. Svádějí muže, kladou hrdinům na cestě nástrahy, nebo je dokonce lákají na smrt. Pro muže pak takové setkání většinou končí špatně, mnohdy právě i smrtí. Podle nové studie je tento archetyp přítomný téměř univerzálně.

Výzkumníci prozkoumali příběhy z 84 kultur a společností celého světa a pátrali po stejném, opakujícím se motivu. Hledali muže, kteří museli zaplatit vysokou cenu za to, že se setkali s neznámou, atraktivní, ale nebezpečnou ženou. Našli ho v 94 procentech společností, jež analyzovali.

Všechny příběhy spojovalo ještě něco, a to jejich poselství. Fungovaly a fungují jakou poučná vyprávění, která mají sloužit jako varování pro muže. Varování před riziky, která vyplývají ze vztahu s neznámou přitažlivou ženou – jde přitom spíše o hrozbu navázání hlubší emocionální vazby než pouhé sexuální touhy.

Kořeny starověkých příběhů

O existenci tohoto ženského archetypu se ví samozřejmě už dlouho, tento výzkum ale popsal, jak zásadně rozšířený je a jak moc kultur ho zahrnulo do svého rámce.

Vědci pochopitelně diskutují i o tom, jakou roli hrají femme fatale v těchto příbězích a jaká jsou morální poselství těchto sdílených vyprávění. Populární filozofický pohled tvrdí, že jde o výsledek nerovných společností, kterým dominovali muži – příběhy by pak byly utvářené tak, aby udržovaly ženy pod kontrolou. Existují ale také další pohledy: příběhy o svůdnicích by mohly odrážet to, jak lidé reagují na rizika a přitažlivost. Nešlo tedy o nějakou formu manipulace, ale o přirozenou reakci na okolnosti.

Právě na tuto otázku se pokoušela odpovědět i tato nová studie. Vědci rozdělili příběhy do dvou skupin, podle toho, jestli byly společnosti, kde vznikaly, spíše rovnostářské, nebo takzvaně komplexní – tedy s velkými rozdíly v bohatství a moci. Zjistili, že tyto příběhy existují téměř ve všech rovnostářských i komplexních společnostech. Výzkum tedy naznačuje, že nejde jen o příběh vytvořený mocnými společnostmi za účelem ovládání žen – je to všeobecně lidské téma, které se táhne napříč kulturami.

Studie tedy zpochybňuje obecně přijímaný předpoklad a naznačuje, že tyto příběhy nejsou motivované obavami před „pouhou“ sexuální touhou muže vůči překrásné a nebezpečné ženě. V drtivé většině příběhů, v 89 procentech, totiž muži hledali u těchto svůdných krasavic dlouhodobý vztah nebo hluboké emocionální pouto, a dokonce i manželství.

Co spojuje různé femme fatale

Studie se nevěnuje jen hrdinům a dopadům na ně, ale také samotným svůdnicím. Ty jsou vykreslovány až stereotypně: vždy mladé, vždy fyzicky atraktivní. Tyto vlastnosti podle autorů zjevně fungují jako přirozené signály, které jsou lidé evolučně naprogramováni vnímat a oceňovat.

Studie ukazuje, že příběhy o femme fatale jsou kulturními reakcemi na prastaré problémy ve vztazích, v nichž jeden z partnerů téměř vždy miluje více než ten druhý. Obavy spojené s přitažlivostí, důvěrou a zlomeným srdcem nejsou moderním vynálezem ani znakem nějakého konkrétního typu společnosti; proto se objevují všude.

Výsledky výzkumu mohou podle autorů otevřít širší diskusi o tom, jak příběhy, s nimiž vyrůstáme, formují naše úvahy o sexu, lásce nebo důvěře. Autoři neřešili moderní zpodobnění tohoto archetypu, ale je to podle nich nesmírně důležité téma, které může moderní společnost ovlivňovat podobně silně jako jeho zpodobnění v homérských mýtech nebo Starém zákoně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...