Stres může pomáhat při metastázování rakoviny, domnívají se vědci. Našli konkrétní mechanismus

Vliv stresu na rozvoj rakoviny je už celé roky velmi důležitým tématem. Zatím ale bez jednoznačných odpovědí, protože vědcům chyběly důkazy, které by stres spojily s biologickými mechanismy v těle. Teď je možná našla americká studie na myších.

Rakovina oficiálně není způsobená stresem, ale stres se na jejím vzniku může částečně podílet. Podle Evropského kodexu proti rakovině stres není uznávanou příčinou rakoviny. „Například z velké studie evropských mužů a žen v mnoha různých pracovních prostředích vyplynulo, že stres při práci rizikovým faktorem vzniku rakoviny pravděpodobně není. Ve stresových situacích ale mohou být někteří lidé náchylnější k nezdravému chování, jako je kouření, přejídání nebo nadměrné pití, což zvyšuje riziko vzniku rakoviny,“ stojí v dokumentu.

Teď ale vědci popsali, jak stres sám o sobě může pomáhat rakovině, aby se lépe šířila organismem.

Studie ukázala, že dlouhodobý stres vyvolává změny v imunitních buňkách, které potom pod tlakem pomáhají metastázování rakovinných buněk. A to vede k šíření „pokažených“ buněk do dalších částí těla a šíření rakovinového bujení. Autoři tvrdí, že tyto výsledky jsou důležité hlavně pro fázi léčby, kdy se pacient dozví svou diagnózu: právě tehdy by měl být co nejvíce v klidu, ale výsledky samy o sobě mnohdy vedou ke stresu, a tedy k opačnému výsledku, než pacient potřebuje.

Studie na myších

Výzkum probíhal na myších, což sice vědcům významně pomohlo testovat postupy, které by na lidech byly zcela neetické, ale současně to vede k mírné nejistotě ve výsledcích: některé mechanismy spojené se stresem se samozřejmě u malých hlodavců mohou projevovat odlišně než u lidí.

Autoři studie nejprve myším vyvolali rakovinu v prsní tkáni, kterou později přesunuli do plic, čímž napodobili proces metastázování. Polovinu hlodavců pak vystavili dlouhodobému intenzivnímu stresu a sledovali, co se bude dít.

Ukázalo se, že u myší ve stresu se rakovina rozvíjela významně rychleji. To byl ale teprve začátek výzkumu. Pak začali studovat, jak se stres konkrétně projevoval na myší tkáni, jaké změny se odehrávaly u těch, které jím trpěly, ve srovnání s ostatními.

Zjistili, že stresové hormony ovlivňují chování takzvaných neutrofilů, což jsou imunitní buňky, které jsou jednou z prvních linií obrany proti infekcím. Stres u myší vedl ke vzniku struktur, kterým se říká NET neboli neutrofilní extracelulární pasti. Ty vypadají jako jakési pavučinky a neutrofily je využívají k podobnému účelu jakou pavouci: lapají do nich choroboplodné zárodky. To zní, jako by stres pomáhal, ale vědci v této studii odhalili ještě jednu vlastnost NET: je to ideální prostředí, v němž se mohou usadit rakovinné buňky, jež pak mohou snadněji metastázovat.

Experimenty teorii potvrdily

Tohle všechno sice bylo pro vědce zajímavé, ale nestačilo by to k tomu, aby výsledky publikovali. Chyběl jim důkaz, že jde opravdu o příčinu tvorby metastáz. Ten našli v experimentu. Během něj myším odstranili neutrofily nebo struktury NET, případně z neutrofilů odstraňovali stresové hormony.

Ať už působili jakkoliv z výše popsaných možností, vždy se ukázalo, že stres ztratil schopnost urychlovat vznik rakoviny i pomáhat šíření metastáz. To je podle autorů velmi silný důkaz, že neutrofily a jejich NET jsou klíčovými faktory, které stojí za touto souvislostí.

Na to, aby se výsledky výzkumu uplatnily v lékařské praxi, je zatím ještě příliš brzy. Podle autorů je zapotřebí dalších studií, a to nejprve na myších, ale později i na lidech. V imunitním systému je totiž obrovské množství nejrůznějších faktorů, které působí současně, proti sobě i vedle sebe. Výsledky ale naznačují, že by mělo být účinné udržovat pacienty s rozvíjející se rakovinou v klidu, bez stresu.

Výzkum má také potenciál zaměřit se na vývoj potenciálních léčiv, které by mohla rozbíjet pavučinky NET, čímž by znesnadňovala rakovinnému bujení možnost šířit se organismem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...