Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
Aleš Svoboda bude na své kosmické misi, kterou v pondělí potvrdili zástupci české vlády, nejen pilotovat kosmickou loď SpaceX Crew Dragon, ale také bude dozorovat celou řadu vědeckých experimentů. Ty by měly pomoci českému výzkumu – některé studie totiž vyžadují prostředí mikrogravitace, které se na Zemi nedá napodobit.
Univerzity, výzkumné ústavy i soukromé firmy přihlásily celkem sedmdesát návrhů, z nichž pětadvacet postoupilo do užšího kola. Po hodnocení Evropské vesmírné agentury (ESA) a tuzemského výboru bylo vybráno třináct experimentů.
Astronaut Svoboda by měl při své zhruba čtrnáctidenní misi dělat pokusy různé náročnosti, od manipulace se zařízeními v laboratorním modulu, přes měření svých fyziologických funkcí, až po dokumentaci práce ve stavu beztíže. V některých případech půjde o to, aby Svoboda „jenom“ kontroloval chod zařízení, jindy bude pracovat se senzory přímo na svém těle.
Od stíhačky ke kosmické lodi
Devětatřicetiletý kapitán Aleš Svoboda je bojovým pilotem Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, od roku 2016 létal na stroji JAS-39 Gripen. Na nich a na starších L-159 má nalétáno přes třináct set hodin. Že je špičkovým pilotem, dokazuje i fakt, že roku 2011 získal první místo v akrobatickém létání na kluzácích.
Absolvoval Univerzitu obrany, kde se specializoval na leteckou a raketovou techniku a kde získal doktorský titul. Jeho dizertace se jmenovala „Vliv nestacionárního proudění na aerodynamické charakteristiky leteckého profilu“. V průběhu své vojenské kariéry absolvoval řadu specializovaných výcviků v Česku i v zahraničí a podílel se na mezinárodních aliančních aktivitách v rámci NATO.
Do záložní posádky byl vybrán v listopadu roku 2022 poté, co se na jaře roku 2021 přihlásil do výběrového řízení ESA. Podařilo se mu uspět mezi více než 22 500 uchazeči. V rozhovoru pro ČT popsal, jak náročný byl výběr pro tuto prestižní pozici: „Výběrové řízení mělo šest kol. První kolo, do kterého se přihlásilo nějakých 22 až 23 tisíc lidí, zahrnovalo screening životopisů, motivačních dopisů, různých dotazníků. Po něm se počet kandidátů výrazně omezil asi na nějakých čtrnáct set.“
Druhé kolo probíhalo v Hamburku, bylo zaměřené na celodenní testování výkonnostních psychomotorických funkcí a schopností člověka. Zkoumaly se věci jako audiovizuální paměť, prostorová orientace a celá řada dalších. Právě tam podle Svobody došlo k další poměrně velké redukci uchazečů.
Třetí kolo bylo zaměřené na psychologickou stránku, ale tentokrát co se týče fungování v rámci týmu, řešení situací pod časovým stresem v rámci malé skupinky lidí. „To probíhalo celý den, bylo to něco jako v civilní sféře takové assessment centrum. Tam zase došlo k poměrně velké redukci uchazečů,“ doplnil Svoboda.
Čtvrtá fáze byly lékařské a zdravotní testy, které probíhaly celý týden, páté kolo tvořily pohovory před komisí seniorních manažerů ESA a expertů na lidské zdroje. „Šesté kolo pak byl finální pohovor s generálním ředitelem, se šéfem ESA a s několika dalšími lidmi, které probíhalo jako klasický pohovor,“ dodal pilot.
Česká cesta do vesmíru
Další fáze jeho kosmické mise nastala roku 2023, když soukromá společnost Axiom nabídla evropským zemím se záložními astronauty možnost letu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) – když za to zaplatí zhruba jeden a půl miliardy korun.
Česká vláda tuto nabídku nejprve odmítla, argumentovala nedostatkem financí. „V současné době finanční prostředky na to, aby (Svoboda) letěl (do vesmíru), nemáme,“ řekl tehdy médiím šéf odboru kosmických aktivit a výzkumu na ministerstvu dopravy Václav Kobera.
O půl roku později, 20. června 2024, spustila česká vláda Českou cestu do vesmíru, který potvrdil zájem o tento projekt s tím, že by Svoboda měl letět na ISS do pěti let. Krátce poté začal s pravidelnou přípravou, která by z něj měla učinit plnohodnotného astronauta.
S financemi by měl pomoci soukromý sektor, celý projekt by ale neměl být soustředěný jen na Svobodův let do kosmu – oficiálním cílem České cesty do vesmíru je prostřednictvím kosmických aktivit významně přispět k transformaci tuzemské ekonomiky na ekonomiku založenou na aktivitách s vysokou přidanou hodnotou.
Český astronaut nakonec nepoletí se společností Axiom, ale s jejím konkurentem, firmou Vast. Zde je navíc ještě jedno spojení – jejím hlavním astronautem je totiž Drew Feustel, který má k Česku hluboký vztah. Jeho manželka má po své mamince předky ze Znojma. Feustel si s sebou na první misi vzal Nerudovy Písně kosmické a českou vlajku, na další misi měl zase figurku Krtečka.
Z české strany je mise Aleše Svobody plně schválená, také je potvrzená společností Vast, ale stoprocentně jistý ještě jeho let není. Finální zařazení Aleše Svobody do posádky totiž ještě podléhá schválení Multilateral Crew Operations Panel (MCOP), tedy zástupci pěti partnerských agentur Mezinárodní kosmické stanice. Jde sice víceméně o formalitu, ale bez ní není možné misi pokládat za definitivní.
