Švýcaři vrátili lidem s přerušenou míchou schopnost chodit. Pomáhá implantát s umělou inteligencí

Nahrávám video

Svět medicíny přinesl převratný objev. Vědcům ve švýcarském Lausanne se podařilo vůbec poprvé vrátit na nohy pacienty s plně přerušenou míchou. Do páteře jim voperovali implantáty, které pomocí signálů propojují přerušené spojení mezi nohama a mozkem.

Před čtyřmi lety se Michelovi Roccatimu život změnil k nepoznání. Při nehodě na motorce si poranil páteř tak, že přišel o schopnost pohybovat se. Spodní část těla mu zcela ochrnula a do té doby zcela zdravý mladý muž skončil na invalidním vozíku. Šance, že se opět na své nohy postaví zůstala mizivá. Snu se ale nevzdal.

Dosáhnout vytoužené svobody mu pomohla skupina švýcarských vědců, když mu do těla zavedli speciální zařízení pro nervovou stimulaci. „Dříve se tyto elektrody používaly k léčbě bolesti. Teď jsme ale vyvinuli implantáty, které jsou delší a širší. To nám umožňuje dosáhnout na všechny motorické nervy v nohách a pánevních svalech,“ popisuje inovaci Grégoire Courtine ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne.

První pohyby dokázal Michel provést hned krátce po zákroku. Teď už se sám dokáže vydat i do ulic. Radostné pocity neprožívá sám, do studie se totiž zapojilo celkem devět dobrovolníků s kompletním přerušením míchy – tedy bez zachovaného nervového propojení. Některé z nich páteřní implantáty vrátily po několika měsících zpět i k pokročilejším sportovním aktivitám, jako je jízda na kole nebo plavání.

Jak funguje implantát

„U zdravého člověka prochází zpráva z mozku míchou a aktivuje skupinu pohybových neuronů, které rozpohybují určité svaly. To je něco, o čem ani nepřemýšlíme. Přichází to automaticky,“ vysvětluje Jocelyne Blochová, neurochiruržka z Fakultní nemocnice Lausanne.

Po poškození míchy se ale signály z mozku k nervům dostat nemohou. Činnost u postižených tak zastává technologie zašitá v břiše, která vysílá elektrické pulzy směrem k nervům. To následně vede ke stimulaci svalů. Ty ovládají činnost trupu a nohou.

„Není to úplně snadné. Pacienti stále potřebují pracovat s váhou a musí pochopit, co se děje, ale mohou okamžitě aktivovat nohy. A čím více trénují, tím více si začínají budovat svaly a tím je pohyb plynulejší,“ dodává Blochová.

„Pacienti absolvovali několikatýdenní až měsíční intenzivní program, kde se naučili s tímto regulátorem pracovat. Po několika měsících vidíme, že chůzový krok je poměrně náročný, obtížný, neohrabaný. Dochází k ladění chůzového stereotypu,“ doplňuje český expert na rehabilitaci Jakub Pětioký z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Pohyby jsou řízeny na dálku pomocí umělé inteligence. Software si uživatelé budou moci stáhnout do chytrého telefonu. Na výběr jim dá činnosti, které chtějí se svým tělem provést. Samotná léčba míchy zatím neexistuje, a tak experti dál hledají způsoby, jak ochrnutým lidem alespoň částečně vrátit jejich přirozené pohyby.

„Asi bych neřekl, že v nejbližší době budeme aplikovat neurostimulátory, ale jsou to pozitivní kroky, které ukazují, že by tato metoda mohla být vhodná, pokud je doplněna dalšími technologiemi,“ říká Pětioký.

Zkušební provoz nově zveřejněné studie chtějí Švýcaři zahájit do jednoho roku. Zahrnovat byl měl až stovku pacientů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 6 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.