Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.

„Je to emotivní,“ řekl farmaceut odpovědný za technické záležitosti centra Laurent Carrez pro agenturu AFP. Dodal, že prioritou je maximálně pomoci těmto pacientům, ať už jsou hospitalizováni ve Švýcarsku, nebo v zahraničí.

Nemocniční centrum buněčné produkce v Epalinges je jediné v Evropě, které je schopné produkovat tolik buněčné tkáně pro kůži v souladu se švýcarskými a evropskými právními předpisy. Odborníci pracují s kousky zdravé kůže odebranými těžce popáleným pacientům z Crans-Montany, aby jim ji později mohli implantovat bez případných komplikací.

„Z deseti centimetrů čtverečních zdravé kůže jsme schopni vyrobit jeden až tři kusy kůže o velikosti 2600 centimetrů čtverečních, což představuje přibližně plochu zad,“ vysvětlil Carrez a dodal, že taková tkáň poté ale neobsahuje chlupy ani potní žlázy.

Dosud centrum obdrželo patnáct žádostí o výrobu kůže v souvislosti s požárem v Crans-Montaně, zatímco za normálních okolností vyprodukuje kůži pro přibližně dvacet pacientů ročně.

Úspěch transplantací není jistý

„Od popálenin na 50 až 60 procentech těla je nutné pěstovat kůži v laboratořích, protože by nebylo možné pacientům pomoci pouze pomocí zbývající zdravé kůže,“ vysvětlil lékař centra Olivier Pantet. V čisté místnosti se farmaceutičtí asistenti a technici v laboratorních pláštích tiše věnují kultivaci kožních buněk. Tato fáze trvá přibližně tři týdny, během nichž se buňky umístěné v krabičkách přirozeně množí, až se dotýkají a tvoří vrstvy, které se navzájem překrývají.

„Pak přijde okamžik, kdy přestanou růst, a v tu chvíli víme, že jsou připravené. Je to vidět také na vzhledu buňky. (...) Dosáhly požadované funkce, tedy funkce tkáně, a jsou připraveny fungovat jako kůže,“ popisuje Carrez. „Hotová“ kůže se musí transplantovat do dvou dnů. Úspěch těchto transplantací však není vždy jistý. „Pokud se uchytí osmdesát procent transplantátu, jsme spokojeni, protože to je vynikající výsledek,“ popsal Pantet.

Univerzitní nemocnice kantonu Vaud nyní ošetřuje sedm obětí požáru v Crans-Montaně. Podle Panteta má mnoho zraněných z Crans-Montany společné to, že jsou popáleni na velké ploše, ale také do velké hloubky kůže.

Papež se setkal s pozůstalými

Úřady uvedly, že každá z obětí požáru dostane jednorázovou platbu ve výši deset tisíc franků jako odškodné (přes 260 tisíc korun) a že bude zřízen fond, kam mohou dárci posílat obětem peníze.

Ve čtvrtek přijal zhruba dvacet příbuzných obětí požáru papež Lev XIV. „Říkám velmi upřímně, že setkání s vámi mne velmi dojalo,“ pronesl podle vatikánských médií papež při audienci. „Blízkost a lidská slova soucitu, kterými se na vás dnes obracím, se jeví jako velmi omezená a bezmocná,“ řekl papež.

Řada obětí požáru byla nezletilá a přežili je jejich sourozenci a rodiče. Papež vyzval přítomné, aby měli naději v Boha. Jejich utrpení přirovnal k tomu, které podle křesťanských příběhů zažívala Marie stojící u ukřižovaného Ježíše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...