Symfonie amazonského deštného pralesa ztrácí sílu. Může za to člověk, ukázala studie

Deštný prales je místo plné zvuků. Ozývají se odevšud – vydávají je ptáci, savci i hmyz, ale i vítr, stromy a voda. Pro biology je to jako koncert složený z tisícovek nástrojů. Jenže nový výzkum ukazuje, že tento orchestr zní v poslední době rozladěně – jeho harmonii narušují podle studie v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences hlavně opakované požáry.

Výzkumníci z Marylandské univerzity nahráli tisíce hodin zvuků v amazonském deštném pralese. Zkoumali tři typy lesů: ty, které byly těžené, jednou vypálené a vícekrát vypálené. 

Než se výzkumníci vydali nahrávat, studovali lesy shora. Podívali se na satelitní snímky z minulosti, aby zjistili rozsah a závažnost požárů a těžby dřeva v minulých letech, a pomocí lidaru, technologie dálkového průzkumu využívající lasery, změřili, kolik uhlíku je uloženo ve vegetaci. Všechny zkoumané lesy se nacházely podél „oblouku odlesňování“, což je oblast podél jihovýchodního okraje brazilské Amazonie, kde je původní neporušený prales pod tlakem moderního světa – těžby, dopravy a chovu dobytka. 

„Zvuky jsou velmi dobrým indikátorem toho, jaké druhy se kolem vás vyskytují, zejména v deštném pralese, kde je obrovská rozmanitost,“ řekl serveru Insider spoluautor studie ekolog Anshuman Swain, který učí na Marylandské univerzitě.

Prales mlčí

Nahrávky ukázaly na zásadní rozdíl ve zvucích zvířat v lesích, které zažily více požárů, oproti lesům, které zažily pouze jeden požár. V lesích s opakovanými požáry byly komunikace zvířat tišší a méně rozmanité než v lesích, kde se těžilo dřevo, i v lesích, které byly vypáleny jenom jednou. Požáry přitom nejsou v Amazonii přirozeným jevem; často je zakládají zemědělci a rančeři, aby vyčistili půdu pro zemědělství. V posledních letech však odlesňování a klimatické změny degradovaly a vysušily neporušené lesy a požáry unikají do stojících deštných lesů.

„Ta nerovnováha se dala cítit. V lesích, které byly opakovaně vypáleny, to bylo nápadně odlišné – je to nesmírně děsivé a strašidelné, jak se tyto lesy vyprazdňují,“ řekla pro web Mongabay hlavní autorka studie Danielle Rappaportová.

Analýza spočívala ve studiu rozmanitosti nahraných zvuků, ale i toho, jak se navzájem ovlivňovaly. To jim umožňovalo popsat problém globálně, aniž by přitom potřebovali složitě analyzovat jednotlivé druhy, jež zvuky vydávají. Výsledky byly podle autorů velmi vypovídající: opakovaně vypalované lesy zněly jednotvárně, jako by se na symfonii podílelo méně nástrojů a s méně ruchy.

Podle Swaina je tato metoda akustického monitorování výhodná v tom, že je velmi levná a dostatečně spolehlivá – a současně nijak nenarušuje ani nepoškozuje životní prostředí.

Nečekané výsledky

Autory překvapilo, že množství vegetace neboli biomasy nekoreluje s úrovní biologické rozmanitosti. Stručně řečeno, více stromů nemusí nutně znamenat rozmanitější společenstvo živočichů. 

Dalším velkým překvapením bylo, že nejsilnějším signálem degradace lesů ze zvukového záznamu byl hmyz, nikoliv ptáci. „To nám říká, že hmyz funguje jako pověstný kanárek v uhelném dole,“ říká Rappaportová. „Víme, že hmyz zažívá celosvětově kataklyzmatický úbytek – tohle jen zdůrazňuje důležitost toho, abychom mu opravdu naslouchali.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...