Tání permafrostu skrývá nejasné důsledky, vědci je zkusili vypočítat

Arktickou tundru pokrývají miliony kilometrů čtverečních zmrzlé půdy. Ta tvoří celou čtvrtinu souše na severní polokouli. Půda a vegetace v této oblasti v minulosti uchovávala velké zásoby uhlíku, metanu a dusíku, které jsou součástí skleníkových plynů. Teď ale taje a část těchto prvků se vrátí do atmosféry. Problém je, že věda neví, jak velká část to bude. V novém výzkumu se to vědci pokusili spočítat.

Největší výzvou a zdrojem obav současně je podle autorů metan. Sice se rozkládá rychleji než oxid uhličitý, ale je zase silnějším skleníkovým plynem. Tání ledu ve zmrzlé půdě způsobuje, že je stále více půdy vlhké a s nízkým obsahem kyslíku, takže se uvolňuje více metanu. Rozkládající se organická hmota v půdě obsahuje také dusík, což způsobuje emise oxidu dusného, dalšího silného skleníkového plynu.

Proces oteplování vede k vyšším emisím skleníkových plynů. A ty zase způsobují další. Tomuto složitému procesu se říká „pozitivní“ zpětná vazba mezi uhlíkem a klimatem. Druhým typem zpětné vazby je „negativní“ uhlíkově-klimatická zpětná vazba, která snižuje celkové množství emisí, které zůstávají v atmosféře. Třeba tím, že v teplejším klimatu roste na severu více zeleně.

„V naší studii jsme našli důkazy o negativní zpětné vazbě mezi uhlíkem a klimatem, která snižuje celkové množství emisí zůstávajících v atmosféře. Delší vegetační období v důsledku globálního oteplování, zvýšení množství dostupného dusíku v půdě a vyšší koncentrace CO2 v atmosféře pomáhají rostlinám růst déle a akumulovat tak více uhlíku,“ konstatovali autoři. Není to ale tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Nový výzkum vedl Gustaf Hugelius ze Stockholmské univerzity. Jeho tým shromáždil a porovnal rozsáhlý soubor dat, který se na situaci v Arktidě podíval dvěma způsoby současně. Jednak „zespoda nahoru“, tedy podle naměřeného přesunu uhlíku a dusíku v půdě a vegetaci. A současně pohledem shora dolů, což znamená na základě měření skleníkových plynů v atmosféře. Podle těchto dat se pokusili co nejpřesněji předpovědět, co tání permafrostu udělá s planetou.

Výpočty ukázaly, že „věčně zmrzlá oblast“ na severu naší planety bude v příštích dvaceti letech zdrojem skleníkových plynů. Ale pak se situace dramaticky změní: pokud bude oteplování postupovat, jak předpovídají klimatologové, pak by se měl tento region stát v dalších sto letech neutrálním, co se skleníkových plynů týče. Problém je, že obě metody poskytovaly velmi odlišné výsledky.

Nejistota v datech

Největší nejistotu přinášejí údaje z půdy. Ty naznačují, že sever vypouští CO2 podobně silně, jako tohoto plynu přijímá. Platí přitom, že oxid uhličitý pohlcuje především díky mokřadům a takzvaným boreálním lesům, naopak nejvíc ho o něj připravují požáry a vodní plochy. Dynamika metanu je také nejistá, ale práce naznačuje, že každý rok se v regionu uvolní asi 38 teragramů uhlíku ve formě metanu, hlavně z mokřadů a vnitrozemských vod.

Degradace permafrostu na pobřeží Aljašky
Zdroj: Wikimedia Commons/Benjamin Jones, U.S. Geological Survey

Přístup shora dolů byl optimističtější a naznačoval, že severní permafrostová oblast každoročně přijme ve formě CO2 o 312 až 862 teragramů uhlíku více, než uvolní. Tato analýza však ale také ukázala, že tato oblast je čistým zdrojem metanu, protože ročně uvolní přibližně o patnáct teragramů uhlíku ve formě metanu více, než přijme.

Teragram je jednotka hmotnosti v soustavě SI rovnající se 1012 gramům. Odpovídá tedy milionu tun.

Daleko na severu se nachází více než dvakrát tolik uhlíku, než kolik se ho dnes nachází v atmosféře, takže tání věčně zmrzlé půdy by mohlo drasticky ovlivnit klima. Odlehlost a složitý terén ale ztěžují práci v této oblasti, což vede k nejistotě, jakou popsali vědci. Dodávají, že pro lepší pochopení a poznání situace je důležité získat mnohem detailnější data.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 15 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.