Technologická agentura rozdělí půl miliardy. Dostane ji výzkum zneužití dronů nebo stárnutí populace

Výzkum ve společenskovědních a humanitních oborech, který může mít přímý dopad na společnost, podpoří Technologická agentura České republiky 467,5 milionu korun. Peníze budou rozdělené mezi 94 projektů, které uspěly v soutěži programu ÉTA.

Je mezi nimi například výzkum možného zneužití dronů, dopadů stárnutí populace na dostupnost zdravotních služeb nebo změn pracovního života v době zesilující automatizace průmyslové výroby.

Co je ÉTA?

ÉTA patří mezi nejmladší programy Technologické agentury a soutěž, ve které uspěla zhruba třetina přihlášených projektů, byla první veřejnou soutěží tohoto programu. Tematicky se ÉTA týká takových oblastí života, jako jsou udržitelnost a životní prostředí, digitalizace a umělá inteligence, stárnutí populace či audiovizuální průmysl.

Podle předsedy agentury Petra Očka podporuje program i projekty, které řeší společenské a etické dopady technologických změn. To platí například o jednom z podpořených projektů, který se zabývá změnami a kvalitou pracovního života v éře průmyslu 4.0.

Další z výzkumů se zaměří na bezpilotní technologie a rizika, která přinášejí a mezi které mohou patřit teroristické útoky. Výsledkem má být vytvoření profilů možných útoků a útočníků, vyhodnocení pravděpodobnosti scénářů a také vznik softwaru, který umožní modelovat útoky a protiopatření.

Každý nápad potřebuje garanta

Aby byly podpořené výzkumy skutečně užitečné pro praxi, zavedla agentura novou podmínku, takzvaného aplikačního garanta. „To znamená, že u každého předkládaného projektu muselo být doloženo vyjádření organizace, která je připravena úspěšný výsledek budoucího výzkumu převzít a také popsat, jaké jsou důvody tohoto zájmu o tento výsledek,“ uvedla Technologická agentura v tiskové zprávě. 

Agentura je jednou z institucí, přes které se v Česku rozdělují peníze na aplikovaný výzkum. Slouží k tomu programy, z nichž každý se zaměřuje na jinou oblast výzkumu, vývoje a inovací. ÉTA je jediným programem pro společenské a humanitní vědy. Má trvat do roku 2023, ale rada vlády pro výzkum ho může prodloužit. Předpokládá se, že za celou dobu trvání půjde ze státního rozpočtu do tohoto programu 2,4 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...