Téměř čtvrtinu úrody zničí houby. A bude hůř, varují vědci

Na výzkum houbových nemocí se vynakládá příliš málo peněz, pro lidstvo přitom představují zásadní hrozbu. Vědci hledají cesty, jak toto riziko zvládnout, spolu se současnou podobou zemědělství jim to ale komplikují i projevy klimatické změny.

Když vědci před několika lety varovali před rizikem hub, jen málokdo jim naslouchal. Zpráva v odborném časopise Nature tehdy uváděla, že globální zemědělství je ohrožené houbovými infekcemi a že do budoucna se bude situace ještě zhoršovat. To se nyní potvrzuje.

Houby jsou v současné době největším ničitelem zemědělských plodin. Podle výše uvedené zprávy přicházejí zemědělci o deset až 23 procent úrody právě kvůli houbovým chorobám. U pěti nejdůležitějších plodin – rýže, pšenice, kukuřice, sóji a brambor – způsobují houbové infekce roční ztráty, které by mohly uživit stovky milionů lidí.

Když byla před čtyřmi roky zveřejněna analýza škůdců rostlinného i živočišného původu, které nejvíc poškozují klíčové plodiny, v první desítce bylo šest druhů hub.

Nyní vědci varují, že poškození nejdůležitějších světových plodin houbami už ohrožuje budoucí zásobování planety potravinami. Neřešení problému houbových patogenů by podle nich mohlo vést ke „globální zdravotní katastrofě“.

Klima houbám přeje

Houby mají všechny vlastnosti, které jsou vhodné pro dokonalého škůdce. Jsou odolné, dokáží se pomocí větru šířit na obrovské vzdálenosti (dokonce i mezi kontinenty) a extrémně rychle se množí. V půdě vydrží přes čtyřicet let, než se vyskytnou podmínky, které jsou pro ně vhodné – a pak se začnou šířit.

Využívají také toho, že jim lidstvo napomáhá; nejsnadněji totiž napadají monokultury, tedy rozsáhlá pole, na kterých roste jen jediný druh rostliny. A právě tento druh zemědělství je v současné době nejrozšířenější.

Další výhoda hub spočívá v tom, jak rychle se dokáží přizpůsobovat klimatickým změnám a že jim vlastně více vyhovuje teplejší planeta. Na rozdíl od mladého druhu Homo sapiens totiž na Zemi už existují nejméně 2,4 miliardy let, takže zažily epochy s mnohem vyššími teplotami a vzpomínky na ně mají uložené ve svých genech.

Dopad houbových chorob na výrobu potravin se bude podle expertů zhoršovat, protože v důsledku klimatické krize se teploty zvyšují a houbové infekce se tak neustále přesouvají směrem k pólům. Od 90. let 20. století se houbové patogeny přesouvají do vyšších zeměpisných šířek rychlostí přibližně sedm kilometrů ročně, říká analýza. Například rez travní je plíseň, která se v minulosti vyskytovala převážně v tropech, v současné době je už rozšířená i v Evropě, včetně Česka.

Vyšší teploty navíc podporují vznik nových variant houbových patogenů a častější a silnější bouře mohou šířit jejich spory dále než v minulosti. Tyto nové varianty by mohly být odolnější vůči teplu, pesticidům a také by mohly potenciálně snadněji přeskočit na jiného hostitele, což mohou být jiné zemědělské plodiny, ale třeba také zvířata nebo dokonce člověk.

Nedostatek informací i peněz

Vědci ve zprávě také upozorňují, že výzkum hub je dramaticky podfinancovaný. Autoři studie to srovnávají s výzkumem covidu-19 v Británii. „V období od ledna 2020 do ledna 2023 vyčlenila Rada Spojeného království pro výzkum a inovace (UKRI) na výzkum covidu přibližně 686 milionů dolarů a po celém světě o něm vyšlo téměř 225 tisíc odborných článků. Ve stejném období vynaložil UKRI na výzkum houbových chorob plodin přibližně 30 milionů dolarů a celosvětově vyšlo přibližně čtyři tisíce prací o plodinách a houbových chorobách,“ uvádějí.

„Vzhledem k tomu, že potravinové zabezpečení přispívá ke zdraví a blahobytu, jsou zemědělství a zemědělci pro lidské zdraví pravděpodobně stejně důležití jako medicína a poskytovatelé zdravotní péče,“ argumentují vědci pro lepší poznání houbové hrozby.

Profesorka Sarah Gurrová z Exeterské univerzity ve Velké Británii, která je spoluautorkou zprávy, pro deník The Guardian uvedla, že jde o reálnou hrozbu. „Mohli bychom se stát svědky globální zdravotní katastrofy způsobené rychlým šířením plísňových infekcí. Bezprostřední hrozba se netýká zombie, ale globálního hladomoru,“ uvedla v narážce na seriál Last of Us.

Řešení je v laboratořích

Zemědělci i vědci se pokoušejí houbám v jejich šíření zabránit. Tou hlavní zbraní jsou přípravky, kterým se říká fungicidy. Jenže houbám se daří přizpůsobovat, takže ty existující přestávají zabírat. Vývoj nových je drahý a také trvá příliš dlouho.

Fungicidy jsou široce používány, ale patogeny jsou dobře vybaveny k rychlému vývoji rezistence vůči ošetření, které je zaměřeno pouze na jeden buněčný proces. Stávající fungicidy a konvenční šlechtění na odolnost vůči chorobám již nestačí, tvrdí výzkumníci.

Jedním z řešení je vysazování směsí osiv, které nesou řadu genů odolných vůči houbovým infekcím, takové zemědělské plochy jsou mnohem odolnější než klasické moderní monokultury. Některé evropské země se o tento přístup už intenzivně snaží. Například vloni se tímto způsobem vypěstovala asi čtvrtina pšenice v Dánsku.

Naději přinášejí také moderní zobrazovací technologie. Slibná je například kombinace dronů a umělých inteligencí, která by dokázala odhalit téměř okamžitě možná ohniska plísně na poli. Pokud by se je dařilo ničit včas, byla by úroda zachráněná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 13 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.