„Temný kyslík“ z hlubin zaskočil vědce. Zpochybňuje vznik života i těžbu minerálů

Vědci zjistili, že na dně oceánu vzniká kyslík. Protože se to děje v temnotě, kam nikdy nepronikne světlo, říkají mu „temný kyslík“. Objev podle autorů nové studie naznačuje, že je zapotřebí zamyslet se nad tím, jestli moderní život na Zemi nemohl vzniknout jinak, než se píše v učebnicích.

Když se řekne vznik kyslíku, tak asi každého napadne fotosyntéza. Plyn nutný pro současnou podobu života na Zemi opravdu vzniká přirozeně hlavně tímto způsobem, ale vědci teď popsali další proces: kyslík může vznikat z kovových minerálů na dně oceánu.

Může to znít jen jako drobnost, ale podle mnoha expertů může mít tento objev dalekosáhlé důsledky. Například nabízí nové teorie o původu života na naší planetě. Zpochybňuje totiž dlouholeté předpoklady, že kyslík na Zemi vytvářejí pouze fotosyntetické organismy, jako jsou rostliny a řasy.

Životadárný plyn může vznikat i na mořském dně, v hloubce pod čtyři tisíce metrů, kam nepronikne jediný paprsek slunečního světla. Což znamená, že může podporovat mořské živočichy dýchající kyslík, kteří žijí v naprosté temnotě. Vědci to popsali v odborném časopise Nature Geoscience.

Vzorek konkrece odebraný z Clarion-Clippertonovy zóny
Zdroj: Northwestern University

Za tímto potenciálně přelomovým objevem stojí skotský badatel Andrew Sweetman, který na „temný kyslík“ narazil přímo v terénu, během výzkumu v Tichém oceánu. Američan Franz Geiger pak už v laboratoři provedl elektrochemické experimenty, které vysvětlují, jak proces probíhá a na jakých principech funguje.

Hlubokomořská těžba má další problém

Jak vznikl život, je otázka, na kterou hledají odpověď celé generace vědců v mnoha oborech. Není jen čistě vědecká, má dopad i na vnímání člověka, organizovaná náboženství, a tedy i celé společnosti. „Aby mohl na planetě vzniknout aerobní (kyslík dýchající) život, musel zde být kyslík. Podle našich poznatků začaly na Zemi kyslíkem atmosféru zásobovat až fotosyntetické organismy,“ shrnul Sweetman. „Teď ale víme, že kyslík vzniká i v mořských hlubinách, kde není světlo. Myslím, že se proto musíme znovu zabývat otázkou, kde a jak vznikl aerobní život.“

Jádrem jeho objevu jsou takzvané polymetalické konkrece. Jde o přírodní ložiska minerálů, která se tvoří na dně oceánů. Jedná se o směs různých minerálů a jejich velikost se pohybuje mezi drobnými částečkami a průměrnou bramborou. „Polymetalické konkrece, které produkují tento kyslík, obsahují kovy, jako je kobalt, nikl, měď, lithium a mangan, což jsou všechno důležité prvky používané v bateriích,“ vysvětluje Geiger.

Tím jsou tyto materiály velmi zajímavé pro průmysl a o jejich hlubokomořské těžbě se už řadu let intenzivně diskutuje. Mimo jiné je toto téma zajímavé i pro Česko: jako jedna z mála zemí světa má totiž koncesi na těžbu, v konsorciu s několika dalšími státy včetně Ruska. Je také členem Rady Mezinárodního úřadu pro mořské dno, který rozhoduje o udělení práva na těžbu.

Už v minulosti řada expertů před hlubokomořskou těžbou varovala, protože by mohla narušit ekosystémy, o nichž prakticky nic nevíme a neznáme tedy ani dopady na další propojené systémy. Nový výzkum tato varování jen zesiluje.

„Několik velkých těžebních společností se teď snaží tyto vzácné prvky těžit z mořského dna v hloubce tří až šesti tisíc metrů pod hladinou. Musíme přehodnotit způsob těžby těchto materiálů, abychom nevyčerpali zdroj kyslíku pro hlubokomořský život,“ zdůrazňuje Geiger, který je profesorem chemie na Northwestern Weinberg College of Arts and Sciences.

Tohle není omyl

Sweetman na objev narazil, když odebíral vzorky z mořského dna v takzvané Clarion-Clippertonově zóně, což je hornatý podmořský hřbet podél mořského dna, který se táhne podél severovýchodní části Tichého oceánu. Právě tato zóna je místem, kde chce konsorcium, jehož dvacet procent vlastní Česko, vzácné minerály těžit. Když Sweetmanův tým změřil koncentraci kyslíku v této oblasti, nechal znovu zkontrolovat přístroje. Naměřená data totiž nedávala vůbec smysl a nejpravděpodobnějším vysvětlením bylo, že měřicí zařízení je pokažené.

Jenže se to nepotvrdilo.

Vizualizace hlubokomořské těžby
Zdroj: Wikimedia Commons/ Zemgale

„Když jsme poprvé získali tyto údaje, mysleli jsme si, že senzory jsou vadné, protože všechny studie, které kdy byly v hlubokém moři provedeny, zaznamenaly pouze spotřebu kyslíku, nikoli jeho produkci,“ popisuje Sweetman. „Vrátili jsme se domů a znovu kalibrovali senzory, ale tyto podivné údaje o kyslíku se pak objevily znovu. „Rozhodli jsme se pro náhradní metodu, která fungovala jinak než senzory, které jsme používali. Když obě metody přinesly stejné výsledky, pochopili jsme, že jsme přišli na něco převratného a netušeného.“

Přírodní baterky na dně oceánu

Na podivná data narážel Sweetmanův tým téměř deset let a neměl pro ně vysvětlení. Až v létě roku 2023 Sweetman kontaktoval zmíněného Franze Geigera, aby s ním probral možná vysvětlení tohoto prapodivného zdroje kyslíku.

Geiger se kovovým minerálům a jejich interakci s mořskou vědou věnuje dlouhodobě, už dříve například zjistil, že rez v kombinaci se slanou vodou může generovat elektřinu. Vědce zajímalo, jestli výše popsané polymetalické konkrece v hlubinách oceánu mohou vytvořit tolik elektřiny, aby mohl vznikat kyslík. Tato chemická reakce je součástí procesu zvaného elektrolýza mořské vody, při němž se z atomu kyslíku ve vodě vytrhávají elektrony.

Naštěstí měl Sweetman k dispozici vzorky odebrané z mořského dna, které se daly otestovat. Ukázalo se, že k rozbití mořské vody stačí pouhých 1,5 voltu, což je stejné napětí jako v typické tužkové baterii. Na povrchu jednotlivých konkrecí přitom vědci naměřili napětí až 0,95 voltu. To sice samo o sobě ještě ke spuštění výroby kyslíku z mořské vody nestačí, ale když se více podobných konkrecí seskupí dohromady, může být napětí mnohem významnější. Autoři práce to přirovnávají k zapojení baterie do série.

„Zdá se, že jsme objevili přírodní geobaterii,“ komentuje výsledky Geiger. „Tyto geobaterie jsou základem pro možné vysvětlení produkce temného kyslíku v oceánu.“

Nový argument pro ochranu mořského dna

Podle vědců, kteří se na tomto výzkumu nepodíleli, jsou výsledky nesmírně zajímavé a důkazy přesvědčivé. Beth Orcuttová z Bigelow Laboratory for Ocean Sciences v Maine uvedla pro stanici CNN, že studie rozhodně zpochybňuje „tradiční paradigma koloběhu kyslíku v hlubokých mořích“. Tým ale poskytl „dostatek podpůrných údajů, které tato pozorování vysvětlují“, uvedla.

Stejný názor měl i Craig Smith, emeritní profesor oceánografie na Havajské univerzitě v Mānoa, podle nějž je hypotéza geobaterie rozumným vysvětlením vzniku temného kyslíku. „Stejně jako u každého nového objevu ale mohou samozřejmě existovat i alternativní vysvětlení,“ upozornil pro CNN. „Regionální význam takové produkce temného kyslíku nelze vzhledem k omezené povaze této studie úplně posoudit, ale naznačuje to potenciální nedoceněnou ekosystémovou funkci manganových konkrecí na dně hlubokých moří,“ dodal Smith.

Podle autorů práce by výsledky jejich objevu měli vzít v úvahu i těžaři, ještě než pošlou do hlubin stroje, které prostředí nenávratně zničí. Polymetalické konkrece jsou v současnosti jedním z potenciálně nejzajímavějších zdrojů vzácných kovů, které v podstatě mohou vyřešit přechod na „zelenou ekonomiku“. Díky nim by bylo možné po desítky let vyrábět baterie a další komponenty pro obnovitelné zdroje. Lidstvo by tak sice na čas vyměnilo závislost na fosilních zdrojích za závislost na vzácných minerálech, ale pokud by během té doby zdokonalilo proces recyklace, bylo by to řešení dekarbonizace.

Podle Geigera je ale důležité zamyslet se nad tím, jestli tak lidstvo nezpůsobí větší škody. Není to podle něj jen nějaké odhadování budoucích problémů – vychází z toho, jak dopadla pokusná hlubokomořská těžba v osmdesátých letech dvacátého století. „V letech 2016 a 2017 mořští biologové navštívili lokality, kde se těžilo v 80. letech minulého století, a zjistili, že se tam neobnovily ani bakterie,“ zdůraznil.

„V netěžených oblastech ale mořský život naopak vzkvétal. Proč takové mrtvé zóny přetrvávají po celá desetiletí, se zatím neví. Klade to ale velký vykřičník na strategie těžby na mořském dně, protože rozmanitost fauny oceánského dna v oblastech bohatých na konkrece je vyšší než v nejrozmanitějších tropických deštných lesích,“ zakončuje vědec své varování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...