Teplomilné stromy přežily dobu ledovou v oáze „moravského Yellowstonu“

Řada druhů rostlin přežila dobu ledovou, i když neměly mít reálně šanci. Vědci, kteří tento fenomén studují, nyní přišli s možným vysvětlením. Organismům mohly pomoci hydrotermální prameny – například tak mohl fungovat „moravský Yellowstone“.

Teplotně náročným druhům rostlin během doby ledové v našich zeměpisných šířkách pšenka nekvetla. Ledovec postupující ze severu ochladil klima tak, že se jim u nás nemohlo dařit. Ale jak se říká, příroda si vždycky najde cestu. A v tomto případě ji vydláždily hydrotermální prameny.

Skupina českých vědců z několika institucí objevila při geologickém průzkumu na Hodonínsku neobvyklé horniny. Mělce pod povrchem se tam vyskytovaly takzvané křemenné sintry, což jsou usazeniny tvořené opálem, který vzniká u pramenů s teplou vodou bohatou na rozpuštěný křemen.

„Stejné horniny se dnes tvoří například v okolí gejzírů v národním parku Yellowstone v USA,“ vysvětluje hlavní autor studie Jan Hošek z České geologické služby a Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy. V těchto sedimentech se našly dokonale zachovalé zbytky vegetace, která rostla v okolí pramenišť. A protože se našla i uhlíková hmota, mohli experti pomocí klasické radiouhlíkové metody objev dostatečně přesně časově zařadit.

Tyto fosilní rostliny jsou sedmnáct až 28 tisíc let staré. Pocházejí tedy z období, kdy Země zažívala nejchladnější fázi poslední doby ledové. Střední Evropa byla sevřena mezi alpským a skandinávským ledovcovým štítem, průměrné roční teploty byly asi o deset stupňů Celsia nižší než dnes a povrch byl promrzlý do hloubky až několika stovek metrů. Tak nepříznivé podmínky dokázaly běžně přežívat jenom ty nejodolnější druhy rostlin. V usazeninách se ale nacházely pozůstatky dubů, lip, jasanů a dalších stromů, které k přežití potřebují vysoké průměrné teploty a dostatek vody.

„To, že zde tyto teplotně náročné druhy přežily glaciální maximum, si lze vysvětlit jedině tak, že hydrotermální prameny, kterých byly ve zkoumané oblasti desítky, podstatným způsobem ovlivnily mikroklimatické podmínky,“ vysvětluje Hošek.

Výsledky analýzy izotopů kyslíku to dosvědčují: teplota vody se totiž pohybovala okolo 25 až 35 stupňů Celsia. „Ohřívala půdu v okolí pramenišť, zvyšovala vzdušnou vlhkost a mohla tak udržovat v celé oblasti relativně stabilní klima. Analogicky to dnes funguje například na Aljašce nebo na Čukotském poloostrově. Důležitým faktorem také bylo, že rostliny měly celoročně k dispozici kapalnou vodu, které byl v tehdejší krajině kritický nedostatek. Byla to taková oáza uprostřed arktické pouště,“ doplňuje Hošek.

Důkazy z Liptovské kotliny

Podle autorů studie mohlo být podobných hydrotermálních oáz ve střední Evropě víc, mají důkazy například z Liptovské kotliny na Slovensku, kde se ze stejné doby našlo mnoho pylu teplomilných dřevin. „Výsledky výzkumu zásadně mění dosavadní představy o přežívání organismů během ledových dob,“ zdůrazňují autoři.

Obecně se totiž mělo za to, že se během posledního glaciálního maxima teplotně náročné druhy rostlin a živočichů přesunuly z nehostinných oblastí severní a střední Evropy tisíce kilometrů jižněji – až ke Středozemnímu moři. Tam měly přečkat až do počátku současné doby meziledové a zhruba před deseti tisíci lety se pak postupně šířit zpět na sever.

Jenže nový výzkum naznačuje, že to tak být nemuselo. Data totiž ukazují, že některé teplomilné druhy přečkaly v malých populacích i severněji.

Zaledněné Alpy

V současnosti už u Hodonína k vývěru horkých pramenů nedochází. Že fungovaly právě během nejchladnějšího období poslední doby ledové, může souviset se zaledněním Alp. Ty byly zatíženy několik kilometrů silným ledovým příkrovem, který celé horstvo zatlačoval.

„Při těchto protichůdných pochodech se pravděpodobně aktivovaly hluboce založené zlomové struktury, podél kterých mohlo z hloubky několika kilometrů docházet k výstupu geotermálně ohřáté vody. Ochlazení a s tím spojený růst alpského ledovce tak paradoxně napomohl setrvání teplomilné vegetace v oblasti,“ dodává Hošek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 1 hhodinou

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.