Tři šípy, které roztrhají MiG na kusy. Ukrajině mají pomoci britské rakety Starstreak

Už na začátku března naznačila Velká Británie, že by v rámci své vojenské pomoci mohla na Ukrajinu dodat i střely typu Starstreak. Podle webu Global Conflicts by se to mohlo stát právě v těchto dnech. Protiletecké střely by měly pomoci vrátit ukrajinské armádě rovnováhu potřebnou pro kontrolu vzdušného prostoru.

Starstreak je přenosný systém protivzdušné obrany vyvinutý společností Thales Air Defence v Belfastu. Výrobce popisuje zbraň jako „střely určené k zajištění blízké vzdušné obrany proti konvenčním vzdušným hrozbám, jako jsou stíhačky s pevným křídlem nebo vrtulníky“. Thales dodává, že Starstreak je „skutečně univerzální střela“, kterou lze odpalovat nejen pěchotou, ale také z lehkých pozemních, námořních i vzdušných platforem. Uvádí, že ji proto lze „rychle nasadit do operací a snadno začlenit do struktury sil“.

Tato tvrzení výrobce se opírají o pětadvacetiletou zkušenost britské armády. Zbraň používá od roku 1997.

Starstreak váží pouhých 14 kilogramů a měří asi 140 centimetrů, takže se dá snadno přenášet i na delší vzdálenosti. Skládá se z odpalovací trubice a zaměřovací jednotky, kterou ovládá jeden voják. Ten sleduje cíl pomocí opticky stabilizovaného zaměřovače – poté, co ho zaměří, odpálí střely.

Aby byl střelec v bezpečí, má střela dva stupně – první ji jen odpálí na krátkou vzdálenost, teprve pak se odpálí stupeň druhý. Ten ji urychlí na Mach 4, tedy čtyřnásobek rychlosti zvuku. A teprve, když dohoří druhý stupeň, uvolní se tři jednotlivé projektily.

Střela Starstreak se třemi projektily
Zdroj: Wikimedia Commons

Ty jsou vyrobené z wolframu, tedy kovu s mimořádnou hustotou. Jsou dlouhé necelých čtyřicet centimetrů a váží asi 900 gramů – z toho půlka připadá na výbušnou náplň. Na cíl se pak navádějí pomocí dvou laserových paprsků, což umožňuje větší přesnost než u jiných systémů – navíc se tato navigace nedá rušit pomocí elektronických nebo jiných systémů.

Proti pancéřovaným cílům jsou tyto půlmetrové šipky slabé, ale na letadla jejich kinetická energie a explozivní síla stačí. Síla nárazu spojená s výbuchem jsou schopné letadlo nebo vrtulník roztrhat na kusy. Střely přitom mohou zasáhnout nepřátelské stroje až na vzdálenost sedmi kilometrů, což znamená, že pokud protivník nedisponuje vysoce přesnou naváděnou municí, jsou jeho letecké síly zranitelné velmi často.

Začalo to Německem

Lehká střela Starstreak je britským pokusem o vlastní cestu a navazuje na německý Fliegerfaust z druhé světové války. Už během ní se ukázalo, jak dobře fungují přenosné raketové zbraně pěchoty proti těžké technice – německé pancéřové pěsti nebo americké bazuky se v druhé polovině války dokonale osvědčily.

Brzy se proto objevila myšlenka, že by něco podobného mohlo vzniknout i proti letecké vojenské technice. Prvním pokusem, neúspěšným, byl německý Fliegerfaust vyráběný zbrojovkou HASAG. Tato zbraň vystřelovala najednou čtyři nebo pět neřízených střel – více raket mělo zvyšovat pravděpodobnost zásahu letadla.

Replika Fliegerfaustu
Zdroj: Wikimedia Commons

Německo ale stačilo nasadit jen několik desítek těchto zbraní, které žádný zázračný zvrat do vývoje války nepřinesly.

Po válce na tento výzkum navázaly Spojené státy, které začaly v šedesátých letech jako první vyrábět sériově MANPADS jménem Redeye. Ty byly přímým předchůdcem známějších protiletadlových raket Stinger. Sovětský svaz zase vyvinul vlastní systém Strela, jenž byl ve 21. století nahrazen zbraní Igla a nyní systémem Verba.

Odpálení střely Redeye
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejen Starstreak

O nynějším plánu britské vlády pomoci ukrajinské armádě vedle tisíců protitankových střel také zásilkou těch protileteckých informoval poprvé 9. března v britském parlamentu ministr obrany Ben Wallace. Už tehdy agentura Reuters tento slib komentovala jako významný posun.

Londýn nejdříve Ukrajincům zaslal dva tisíce protitankových střel NLAW, které pomáhaly brzdit postup ruských jednotek. Podle Wallace pak počet těchto doručených systémů ještě vzrostl; následoval je menší počet protitankových střel Javelin.

Protiletecké střely, které by mohly Ukrajině pomoci odrážet nálety ruských letadel, se ale zdržely. „V reakci na žádost Ukrajiny se vláda rozhodla zvážit dodání vysokorychlostních přenosných protileteckých střel Starstreak,“ citoval britského ministra obrany v druhém březnovém týdnu deník The Guardian. „Domníváme se, že tento systém zůstane v definici obranných zbraní a zároveň pomůže ukrajinským silám lépe bránit své nebe,“ pokračoval.

Obrana ukrajinského vzdušného prostoru je v posledních dnech žhavým tématem, protože Rusové bombardují ukrajinská města a zabíjejí při tom civilisty. Kyjev neustále žádá západní spojence o pomoc s potlačením vzdušných útoků a o vytvoření bezletové zóny. NATO ale odmítá dohlížet na bezpečnost ukrajinského vzdušného prostoru v obavě z přímého střetu s Ruskem a snahy některých států Aliance dodat Ukrajincům stíhačky zatím nejsou úspěšné.

Systém Starstreak
Zdroj: Reuters

Snadno odpalovatelné střely schopné ničit široké spektrum letecké techniky by tento problém mohly částečně vyřešit. Takovým protiletadlovým zbraním, které může voják snadno přenášet na rameni, se říká MANPADS – neboli Man-portable air-defense systems.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...