Třináctimetrové vlny, sting jet, silné srážky. Británii zasáhne bouře Ciarán

Velká Británie se připravuje na příchod jedné z možná nejsilnějších bouří v moderních dějinách. Může přinést nejen silný a ničivý vítr, ale také další jevy spojené s ohrožením lidských životů i majetku.

S pokračujícím podzimem postupně zesiluje cirkulace nad severním Atlantikem a západní Evropou. Mimořádně teplé vody Atlantského oceánu totiž napomáhají prohlubování tlakových níží, které pak rychleji a snadněji zesilují a vedou k potenciálně nebezpečnému počasí, především silnému větru a vydatným srážkám. V tomto týdnu bude vrcholem tohoto vývoje hluboká tlaková níže respektive bouře pojmenovaná Ciarán. Ta v polovině týdne zasáhne Britské ostrovy i přilehlé oblasti západní části kontinentu.

Co vidí meteorologie dva dny předem

Bouře Ciarán vznikne z frontální vlny, která se vytvořila nad východem Severní Ameriky na rozhraní teplého a vlhkého vzduchu přicházejícího z jihu a studeného vzduchu původem z Arktidy. Nad nadprůměrně teplým mořem rychle získá další energii, která urychlí vývoj výrazné tlakové níže.

Její střed bude už ve čtvrtek nad ránem ležet v blízkosti Britských ostrovů. Rychlému postupu i vývoji pomůže také silné tryskové proudění nad Atlantikem, v jehož jádru rychlosti větru dosáhnou až 280 kilometrů za hodinu. To mimo jiné urychlí letecké cesty z Ameriky do Evropy, i když za cenu hrozby výskytu silnější turbulence.

Tlak v centru níže Ciarán klesne během 24 hodin, tedy do čtvrtečního poledne, o 25 až 30 hektopascalů (hPa), což je mimořádně intenzivní. Bohatě to splňuje kritéria pro jev, který se označuje jako explozivní cyklogeneze, tedy explozivní vývoj tlakové níže, v americkém prostředí se někdy nazývá i jako bombogeneze. Tlak v centru níže by mohl klesnout až k 950 hPa. Na přední straně této hluboké a poměrně rozsáhlé tlakové níže opět pronikne teplý vzduch ze západního Středomoří a jižní Evropy do střední Evropy i jižního Pobaltí, kde se tak postará o nadprůměrně teplý začátek listopadu.

Co se stane

To jsou čísla modelů, ale jaký bude reálný dopad na život lidí v Británii i kontinentální Evropě? Konkrétní projevy počasí a dopady bouře Ciarán závisí na přesné dráze jejího postupu. Zatím modely preferují trasu z Atlantiku jižně od Irska nad Anglii a následně nad Severní moře, kde se v pátek bude vyplňovat. Nejsilnější vítr lze čekat na jižní straně bouře, což znamená především oblast Lamanšského průlivu, pobřeží Francie (od Bretaně k severovýchodu) a zemí Beneluxu a také jižní Anglie a části Walesu.

Nárazy větru by na pobřeží v exponovaných oblastech mohly výjimečně dosáhnout až 150 kilometrů za hodinu, některé modely počítají dokonce s ještě silnějším větrem. Extrémně silnému větru může napomoci i vývoj takzvaného sting jetu. Jde o poměrně úzkou zónu velmi silného větru, která vzniká v týlové části prudce se vyvíjející tlakové níže. V podstatě se to dá docela dobře představit jako „bodnutí žihadla na ocase škorpiona“, což také naznačuje anglický název –⁠ naznačuje to nejen tvar, ale sílu a nebezpečí tohoto jevu.

Mezi oblasti bičované nejsilnějšími poryvy větru budou kromě exponovaných pobřežních lokalit zřejmě patřit ostrovy Jersey a Guernsey západně od Normandie vystavené plnému úderu západního až jihozápadní větru. Ve vnitrozemí budou nárazy sice slabší, většinou mezi 80 a 100 kilometry za hodinu, výjimečně i víc, i tak ale můžou způsobit značné problémy.

V pobřežních oblastech lze čekat největší škody způsobené větrem – včetně strukturálního poškození budov, značného narušení pozemní i lodní dopravy, vyvrácených stromů a podobně. Mimochodem na moři bude vítr zvedat obří vlny, které mimo pobřežní oblasti mohou v oblasti západně od Bretaně dosahovat 10 až 13 metrů. 

Očekávaná suma srážek do páteční půlnoci podle modelu Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: Charts.ecmwf.int

Vichřice není jediným nebezpečím, které Ciarán přinese. Díky teplému povrchu moře bude bouře bohatá na vlhkost, což se projeví vydatnými srážkami – lokálně může ve Velké Británii spadnout 40 až 80, ojediněle až 100 milimetrů. To zejména v oblastech s půdou nasycenou po předchozích deštích může vést i k rozsáhlejším povodním, a to hlavně v kopcovitých oblastech Walesu a jižní Anglie.

Během noci ze čtvrtka na pátek se Ciarán bude vyplňovat nad Severním mořem východně od Skotska a počasí na ostrovech i na západě kontinentu se bude uklidňovat. Ale jen částečně – během víkendu se totiž nad Britské ostrovy přesune další hluboká tlaková níže. Tentokrát by nejsilnější vítr měla přinést do oblasti Biskajského zálivu, v Británii a Irsku se ale postará o další porci deště, což opět zkomplikuje povodňovou situaci. A zřejmě i v příštím týdnu budou na ostrovy přicházet další níže z Atlantiku.

Pro střední Evropou bude Ciarán spíše okrajovou záležitostí, přesto se projeví čerstvým větrem především ve východní polovině území od čtvrtečního odpoledne do pátečního poledne – nárazy větru můžou dosáhnout 70, na horách až kolem 90 kilometrů za hodinu – příslušnou výstrahu vydají meteorologové nejspíš ve středu. S bouří spojená studená fronta přinese v pátek i trvalejší déšť s úhrny většinou mezi pěti a dvaceti milimetry, na návětří hor to může být i víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 5 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.