Úbytek ptactva má na lesy bleskový dopad, ukázala česká studie

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Čeští přírodovědci vedení ekoložkou Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity zkoumali úbytek ptáků na Papui Nové Guineji. Podařilo se jim podniknout dvě půlroční expedice na horu Mt. Wilhelm, kterou studovali až do nadmořské výšky 3700 metrů. To jim nabídlo obrovskou pestrost podmínek pro život, takže vědci mohli studovat obrovskou rozmanitost na relativně malém území.

Tým se snažil zjistit, co se za různých podmínek stane, když z nějakého důvodu vymizí hmyzožraví predátoři – ptáci, netopýři a mravenci. Výzkumníci se zajímali hlavně o to, jak se zvýší množství hmyzu, zejména toho, který se živí listy stromů, a jaký to bude mít vliv na les. V pokusech proto obehnali stovky stromů klecemi a sítěmi, aby zamezili přístupu hmyzožravců a mohli tak sledovat případný nárůst listožravého hmyzu.

„Když jsme odstranili ptáky a netopýry, množství hmyzu vzrostlo průměrně o neuvěřitelných 40 až 60 procent za pouhých šest měsíců. Na některých místech to bylo dokonce až o 90 procent hmyzu víc. To může mít dlouhodobě obrovský dopad na celý lesní ekosystém,“ říká Elise Sivault, doktorandka z Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR, která se věnovala průzkumu predátorů.

„Nicméně k našemu velkému údivu se tento efekt neměnil s rostoucí nadmořskou výškou a s ní spojenými změnami podmínek prostředí,“ dodává Pita Amick, taktéž doktorand z Jihočeské Univerzity, který se na průzkumu predátorů podílel.

Výsledky ukazují, že netopýři a ptáci zaujímají klíčová místa v ekosystému ve všech nadmořských výškách. „Netopýři byli nejaktivnějšími predátory v nížinách a pak nečekaně i ve výšce 2700 metrů nad mořem. Oproti tomu ptáci byli nejpočetnější ve středních výškách kolem 1700 a 2200 metrů nad mořem. To nám ukazuje, jak se různé druhy přizpůsobují různým podmínkám. A zatímco se jejich relativní přispění k fungování ekosystému může lišit, jejich celková funkce zůstává poměrně stabilní,“ vysvětluje Sivault.

Statistické analýzy dále potvrdily, že na množství uloveného hmyzu má vliv spíše počet hmyzožravých ptáků než to, kolik druhů v dané lokalitě žije. „Toto zjištění nás ujišťuje v naší hypotéze, že hustota predátorů silně a přímo ovlivňuje predaci na nižších úrovních potravního řetězce,“ doplňuje Leonardo Ré Jorge z Biologického centra AV ČR, který statistické analýzy vedl.

„Zjistili jsme také, že vyloučení predátorů z prostředí mělo dramatický vliv na velikost hmyzu. Hmyz sebraný z kontrolních stromků, ke kterým měli predátoři přístup, byl výrazně menší než ten ze stromků, ke kterým se predátoři dostat nemohli. Hmyz větší než 2,2 centimetru přežíval výhradně pod ochrannou klecí,“ dodává badatel.

Vyloučení mravenců

Další část pokusu se zaměřila na dravé mravence, kteří loví býložravý hmyz. Ukázalo se však, že na rozdíl od ptáků a netopýrů vyloučení mravenců významný efekt nemělo. „Toto zjištění poukazuje na komplexnost vztahů mezi predátory a kořistí v rámci celého ekosystému. Biomasa mravenců bývá v nížinném lese několikanásobně vyšší než biomasa hmyzožravých obratlovců, a mohli bychom tak předpokládat, že mravenci vyvíjejí mnohem vyšší tlak na přítomný hmyz než právě obratlovci. Není tomu ale tak,“ poukazuje Kateřina Sam.

Může to být způsobeno i tím, že když se z prostředí vyloučili mravenci, jejich místo zastoupili pavouci. I další zjištění vědce velmi překvapila – vliv predátorů na hmyzí okus listů se v různých nadmořských výškách výrazně lišil.

„Naše původní očekávání, že budeme pozorovat nejvyšší býložravý okus v oblastech s nejvyšším výskytem hmyzožravých ptáků, tedy ve středních polohách, se ukázalo jako nesprávné. Ve skutečnosti jsme zaznamenali největší vliv predátorů na býložravý okus v nejnižších a nejvyšších nadmořských výškách. Z toho vyplývá, že i samotné obranné mechanismy rostlin hrají klíčovou roli v potravních sítích a mohou výrazně ovlivňovat výsledný efekt nepřítomnosti predátorů a chování býložravého hmyzu,“ vysvětluje Kateřina Sam.

Dopady na les

Studie si vyžádala velmi náročné terénní experimenty. Vědci zamezili přístupu ptáků, netopýrů a mravenců k 560 stromkům ve dvou šest měsíců dlouhých pokusech, které probíhaly jak v období sucha, tak v období dešťů.

„Stromky jsme vybírali na osmi lokalitách nacházejících se 500 výškových metrů od sebe, podél úpatí hory mezi 200 a 3700 metry nad mořem. Celkem bylo použito devět kilometrů vodovodních trubek na konstrukce a sítě o rozloze více než dvou fotbalových hřišť. Veškerý tento materiál jsme na lokality donesli ručně po velmi špatných cestách, sestavovali ho na místě a po roce zase uklidili,“ popisuje Bonny Koane, ornitolog a vědecký asistent z výzkumné stanice Binatang Research Centre na Papui Nové Guineji.

Vědecká studie přinesla významné poznatky o vlivu létajících predátorů a mravenců na populace hmyzu a dalších členovců a otevírá nová vrátka k poznání komplexních vztahů v ekosystému lesa. Ačkoli se v pokusu simulovalo úplné vymizení predátorů, výsledky naznačují, že i to částečné může mít nečekaný dopad na životní prostředí a fungování lesů.

Dlouhodobá nerovnováha mezi létajícími predátory a býložravým hmyzem může mít fatální dopady zejména na produkci semen a obnovu lesa kvůli zvýšenému poškození rostlin hmyzem. Tyto poznatky jsou velmi důležité pro ochranu přírody a zachování bohaté druhové diverzity naší planety, a to nejen v tropických končinách, ale i v naší přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...