Uherské Hradiště opakovaně ničily povodně. Archeologové zkoumali jeho odolnost

Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před velkomoravským obdobím, které ho proslavilo nejvíc. Archeologové zjistili, že zde lidé žili a obchodovali už na přelomu 7. a 8. století. Vyplývá to z analýzy sedimentů a takzvaných pohřbených půd, odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy.

Archeologický projekt RES-HUM, v jehož rámci tento výzkum probíhal, není „čistá“ archeologie. Zkoumá totiž odolnost (odborně resilienci, od toho název) společností v minulosti. Pomáhá tím lepšímu pochopení toho, jak učinit odolnější a přizpůsobivější i moderní společnost. Právě Uherské Hradiště je podle vědců fascinující ukázkou toho, jak zarputile přizpůsobiví byli naši předkové.

Lidé, kteří zde žili, se totiž potýkali s častými záplavami. Ty sice pomáhaly půdě, aby byla úrodná, ale současně to znamenalo, že obyvatelé mnohdy přišli kvůli velké vodě o všechno a museli svá osídlení po záplavách opakovaně obnovit.

Vytrvalost

Experti z různých oborů zkoumali hlavně původ takzvaných pohřbených horizontů tmavé půdy, které naznačují dlouhodobou a opakovanou lidskou přítomnost ještě před založením středověkého města. Kombinovali archeologický přístup s geovědními analýzami včetně půdní mikromorfologie a paleobotanických analýz.

Výsledky analýz ve spojení se získanými artefakty prokázaly výraznou řemeslnickou činnost už v osmém století. Pokračovala v devátém století, kdy se lokalita stala jedním z hlavních center Velkomoravské říše. Oba horizonty osídlení od sebe oddělovala mocná povodňová vrstva, popsal Jan Petřík z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

„Studium tmavých půd odhalilo řadu aktivit, jako je vyrovnání terénu stavební sutí obsahující maltu,“ přiblížil vedoucí archeologického výzkumu Jaroslav Bartík. „Lokalita byla již od osmého století pravděpodobně významným obchodním centrem, o čemž svědčí i nález falza pozlacené arabské mince," doplnil archeolog Tomáš Chrástek ze Slováckého muzea.

Smrt a oživení města může inspirovat i dnes

Zásadní poznatkem je, že toto město zřejmě úplně zaniklo. Od počátku 10. století totiž zůstalo místo pravděpodobně opuštěné, a to dokonce na několik stovek roků. Osada potom znovu vznikla na stejném místě až na počátku 13. století, k roku 1257 se pak datuje založení středověkého města.

Další povodeň postihla město ještě na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně v důsledku intenzivnějších sídelních aktivit v povodí.

Pro získání uceleného přehledu o raně středověkém fungování někdejšího ostrova bude zásadní odkrýt větší část oblastí, kde se lidé věnovali výrobě a směně zboží. Budoucí výzkum by se měl zaměřit také na interpretaci struktur obsahujících značné množství malty nebo vápenné omítky, což by mohlo naznačovat přítomnost kostelů, paláců či jiných významných staveb z období Velké Moravy.

Poznatky mohou být užitečné i pro současnost proto, že Uherské Hradiště se potýká s povodněmi i v moderní době. Zasáhly město v červenci roku 1997, prakticky přesně před 28 lety. Škody tehdy dosáhly výšky asi 2,2 miliard korun, velká voda zcela zničila 108 domů, poškodila 523 bytů a zdevastovala 1730 domácností.

Po samotných záplavách ještě přišly sesuvy půdy, jež postihly 127 hektarů ploch. V samotném Uherském Hradišti muselo být evakuováno z dvanácti set domů více než pět tisíc obyvatel a pod vodou se tam ocitlo 373 hektarů zastavěného území, na němž tehdy žilo 16 700 obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...