Ukrajinský dron zničil obří ruský teleskop

Rusko přišlo o jeden ze svých nejsilnějších radioteleskopů. Půl století starý přístroj využívalo pro podporu útoků na Ukrajinu.

Ukrajinské obranné síly zničily na Krymu obří radioteleskop, oznámil odborný web Space.com. Tento přístroj byl velmi výkonným vysílačem, který se v minulosti používal k podpoře misí v hlubokém vesmíru, a dokonce i při pokusech o navázání kontaktu s mimozemskými civilizacemi.

Video údajného útoku zveřejnila Ukrajinská pravda, k útoku použila dron:

Ukrajina radioteleskop Yevpatoria RT-70 (RT v názvu znamená radioteleskop) zničila dronem, aby zabránila Rusku v jeho využití pro vojenské komunikační účely, uvedla armáda pro výše uvedený web s odkazem na více dalších zdrojů, včetně Defense Express. Ruská armáda totiž toto vědecky už poněkud zastaralé zařízení nedávno vylepšila, aby mohla jeho sedmdesátimetrovou anténu využívat pro účinnější útoky na území Ukrajiny.

Příběh dalekohledu

Teleskop pochází ze sedmdesátých let dvacátého století, kdy tehdy ještě Sovětský svaz vybudoval celkem tři podobné: jeden na Krymu, druhý nedaleko Vladivostoku a třetí v Uzbekistánu. Jejich smyslem bylo sledovat objekty ve Sluneční soustavě a komunikovat se sovětskými sondami, které se vydaly dál od Země na mise hlavně k Marsu a Venuši.

Díval se například také na slavný asteroid Bennu, který později prokoumala mise OSIRIS-REx.

Tehdy to byl jeden z největších radioteleskopů na světě, právě proto ho využila také organizace SETI, která se pokouší najít pomocí rádiových signálů inteligentní mimozemské civilizace a pak s nimi komunikovat. To už ale po rozpadu Sovětského svazu patřil i s celým Krymem nezávislé Ukrajině.

Roku 2008 byl z tohoto teleskopu vyslán signál AMFE, kterým lidstvo odeslalo 501 zpráv směrem k planetě Gliese 581c, jež leží asi dvacet světelných let od Země – vzkaz tam tedy doletí roku 2029. Kromě pokusu o kontakt s mimozemskou inteligencí byl RT-70 také použit k podpoře několika sovětských vesmírných misí, jako jsou Veněra, Vega a Phobos, jejichž cílem bylo prozkoumat Venuši a Mars. Byl také použit v rámci misí Mars Express a Rosetta Evropské vesmírné agentury.

V ruských rukou

Ukrajina o špičkový dalekohled přišla roku 2014, kdy v únoru a v březnu roku 2014 celý poloostrov vojensky okupovala Ruská federace. Radioteleskop je od té doby pod ruskou kontrolou. Podle Space.com Rusko údajně použilo teleskop ke zlepšení přesnosti svého satelitního navigačního systému GLONASS, který je podobný západnímu systému GPS a který se dá využívat také vojensky.

Vnitřní část radioteleskopu Yevpatoria RT-70
Zdroj: Wikimedia Commons/Володимир Власенко CC-BY-4.0

Na okupovaném Krymském poloostrově se nacházejí i další důležitá astronomická zařízení, včetně zrcadlového teleskopu Šajn, což je největší optický přístroj na Ukrajině, a Krymské astrofyzikální observatoře.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.