Umělá inteligence navrhla desítky tisíc biologických zbraní. Byl to jen experiment, výsledky se nezneužijí

Skupina expertů na umělé inteligence se pokusila přeprogramovat jeden takový nástroj, aby místo léků vytvářel potenciální bojové látky. Program uspěl podle autorů experimentu až příliš dobře.

Programy, které se zjednodušeně nazývají jako umělé inteligence, zažívají v současné době boom. Díky schopnosti projít obrovské množství možností dnes pomáhají v odhalování nemocí i vývoji léků, pátrají po neznámých sloučeninách nebo řeší záhady vesmíru. Nová studie ale upozorňuje i na odvrácenou stránku tohoto pokroku.

Nový výzkum ukázal, jak snadno lze modely umělé inteligence vycvičit ke zlým i dobrým účelům – v tomto případě to bylo k návrhu hypotetických biologických zbraní. Pokus s již existující umělou inteligencí dokázal rozpoznat asi 40 tisíc chemických látek, které by se daly využít pro výrobu biologických zbraní. Pozorohudné bylo podle autorů zejména to, jak rychle algoritmus pracoval – dokázal tento seznam vytvořit během pouhých šesti hodin.

Jinými slovy: umělá inteligence může být neuvěřitelně výkonná – a mnohem, mnohem rychlejší než člověk – pokud jde o rozpoznávání chemických kombinací a sloučenin léčiv, které mají zlepšit naše zdraví, ale tu stejnou sílu lze snadno využít i k vymýšlení potenciálně velmi nebezpečných a smrtících látek.

Nesmíme dopustit, aby se tohle stalo

„Desítky let používáme počítače a umělou inteligenci ke zlepšení lidského zdraví – ne k jeho zhoršení,“ píší vědci v novém komentáři. „Byli jsme naivní, když jsme přemýšleli o možném zneužití našeho řemesla, protože naším cílem bylo vždy vyhnout se molekulárním prvkům, které by mohly narušit mnoho různých tříd proteinů nezbytných pro lidský život.“

Tým provedl zkoušku na mezinárodní bezpečnostní konferenci, kde uvedl do provozu systém umělé inteligence nazvaný MegaSyn, který umí rozpoznávat toxicitu různých molekul. Normálně to dělá proto, aby se tyto látky neobjevily v lécích, potravinových doplňcích nebo na dalších místech, kde by mohly lidem uškodit.

V tomto experimentu ale byly toxické molekuly ponechány, místo aby byly eliminovány. Navíc byl model vycvičen i k tomu, aby tyto molekuly dával dohromady v kombinacích – díky tomu vzniklo tak obrovské množství smrtících toxických molekul využitelných jako hypotetické biologické zbraně za tak krátkou dobu.

Konkrétně výzkumníci trénovali umělou inteligenci s molekulami, které jsou obsažené v databázích molekul, jež jsou podobné lékům. Pak po programu chtěli, aby vytvořil látku s vlastnostmi podobnými nervově paralytické látce VX. Jak se ukázalo, řada vygenerovaných sloučenin byla ještě toxičtějších než VX. V důsledku toho autoři stojící za novou studií drží některé podrobnosti svého výzkumu v tajnosti – dokonce vážně diskutovali o tom, jestli tyto výsledky vůbec zveřejnit.

„Převrácením použití našich modelů strojového učení jsme náš neškodný model změnili z užitečného nástroje medicíny na generátor pravděpodobně smrtících molekul,“ vysvětlují své obavy vědci.

Hlavní autor studie Fabio Urbina v rozhovoru pro internetový časopis The Verge vysvětlil, že k „přepnutí přepínače“ z dobré umělé inteligence na špatnou není třeba mnoho.

Přestože žádná z uvedených biologických zbraní nebyla ve skutečnosti zkoumána nebo sestavena v laboratoři, vědci tvrdí, že jejich experiment slouží jako varování před nebezpečím umělé inteligence – a je to varování, které by lidstvo mělo vzít na vědomí.

K tomu, co tým provedl, jsou sice zapotřebí určité odborné znalosti, ale velká část postupu je poměrně jednoduchá a využívá veřejně dostupné nástroje.

Co s umělou inteligencí?

Výzkumníci vyzývají k „novému pohledu“ na to, jak mohou být systémy umělé inteligence potenciálně využívány ke škodlivým účelům. Tvrdí, že větší informovanost, přísnější regulace ve výzkumné komunitě by mohly pomoci vyhnout se nebezpečí, kam by jinak tyto schopnosti umělé inteligence mohly vést.

„Náš důkaz ukazuje, že pomocí umělé inteligence lze vytvořit smrtící chemické zbraně,“ vysvětlují vědci. „Aniž bychom chtěli být přehnaně alarmující, mělo by to sloužit jako varovný signál pro naše kolegy z komunity, která se zabývá využitím umělých inteligencí pro hledání nových léčiv.“

Výzkum vyšel v odborném časopise Nature Machine Intelligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 16 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 18 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 18 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 20 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.