Umělá inteligence objevila nová antibiotika schopná pokořit i odolné bakterie

Umělá inteligence dokázala prověřit miliony chemických sloučenin a najít mezi nimi rychle skupinu antibiotik schopných zabíjet dva různé typy bakterií, které jsou odolné vůči existujícím antibiotikům.

Umělá inteligence pomohla vědcům objevit novou skupinu antibiotik, která dokáže léčit infekce způsobené bakteriemi, jež jsou odolné vůči existujícím lékům. Autoři objevu tvrdí, že by to mohlo pomoci v boji proti rezistentním bakteriím. Ty se totiž adaptovaly na existující antibiotika natolik dobře, že je čím dal těžší nemocné léčit. Například v roce 2019 byly zodpovědné za úmrtí více než 1,2 milionu lidí a očekává se, že tento problém se bude zhoršovat.

Vědci rovnou tyto látky objevené umělou inteligencí otestovali – samozřejmě ne na lidech, ale na myších. Tyto testy ukázaly, že nové antibiotické sloučeniny fungují, zařadily se tak mezi velmi slibné léky na dvě nebezpečné bakterie. Tou první je zlatý stafylokok rezistentní vůči meticilinu, druhou enterokok rezistentní vůči vankomycinu.

„Naše modely umělé inteligence nám prozradily nejen to, které sloučeniny jsou antibioticky aktivní, ale také proč, tedy co v jejich chemické struktuře je za to zodpovědné,“ popsal Felix Wong z MIT, který výzkum vedl.

Jak udělat z umělé inteligence biochemika

Jestli jsou umělé inteligence úspěšné, záleží vždy hlavně na tom, jak dobře se je podaří vycvičit. Nejde tedy použít nějaký obecný model, jako je třeba oblíbený ChatGPT, ale musí se vycvičit specializovaný nástroj. Vědci proto nejprve otestovali účinky více než 39 tisíc různých sloučenin na zlatého stafylokoka a tři typy lidských buněk z jater, kosterního svalstva a plic.

Tyto výsledky pak použili jako jakousi učebnici, ze které se umělá inteligence naučila, jak různé sloučeniny reagují a jak fungují. Dozvěděla se z nich nejen to, jak předpovídat schopnost sloučenin bojovat proti bakteriím, ale také to, jestli u toho příliš neškodí lidským buňkám.

Těch 39 tisíc sloučenin jako základ pro tréninkový model se může zdát opravdu hodně, ale svět chemie je nesmírně pestrý. Na základě tohoto výcviku pak totiž umělá inteligence dokázala analyzovat 12 milionů sloučenin. Mezi nimi odhalila 3646, jejichž vlastnosti by mohly být využitelné jako léky. A u nich pak vysvětlila, které chemické struktury v nich jsou zodpovědné za antibakteriální vlastnosti.

Když vědci tyto struktury prozkoumali, našli nakonec dvě sloučeniny, které jsou schopné zabíjet obě výše uvedené bakterie. A navíc nemají negativní dopad na živé buňky. Poslední fází výzkumu byly experimenty na myších, jež byly nakažené těmito patogeny. A také v tomto případě sloučeniny zabraly.

Podle autorů je to nesmírně důležité, protože nové třídy antibiotik se nedaří nalézat a na ty staré si bakterie vytvářejí stále rychleji odolnost. Pokud by se lidstvu nepodařilo udržet s jejich překotnou evolucí krok, hrozí, že se medicína ocitne ve stejném stavu jako před objevem penicilinu – kdy lidé umírali na jakoukoliv běžnou bakteriální infekci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...