Umělá inteligence vymýšlí tisíce nových materiálů. Na baterie, solární panely i mikročipy

Společnost DeepMind použila umělou inteligenci (AI) k navržení struktury více než dvou milionů nových materiálů. Firma, která spadá pod Google, to označuje za průlom, který podle ní půjde brzy použít ke zlepšení technologií v reálném světě.

Téměř 400 tisíc z navrhovaných materiálů by se v dohledné době mohlo dát vyrobit v laboratorních podmínkách, uvedla společnost v článku, který vyšel v časopise Nature. Mezi možné aplikace výzkumu patří vznik výkonnějších baterií, solárních panelů nebo počítačových čipů. Například takových, které budou moci využívat ještě účinnější AI, jež zase budou vymýšlet ještě lepší materiály.

Pozoruhodné je, že celý proces je zcela automatizovaný a kromě tréninku vlastně lidský zásah nepotřebuje. Systém známý jako A-Lab navrhuje recepty na materiály, poté provede syntézu a analýzu produktů – to vše bez zásahu člověka. Jiný systém umělé inteligence mezitím předpověděl existenci stovek tisíc stabilních materiálů, což laboratoři A-Lab dává spoustu kandidátů, o které může v budoucnu usilovat.

Revoluce v materiálových vědách

Umělé inteligence podle Nature vnášejí do materiálového inženýrství průlom. Objevování a syntéza nových materiálů totiž může být nákladný a časově náročný proces. Komerční dostupnost lithium-iontových baterií, které se dnes používají k napájení všeho od telefonů a notebooků až po elektromobily, si například vyžádala dvě desetiletí výzkumu. Umělá inteligence ale zvládne vymýšlení nových hmot zlomek času, protože je schopná v tomto specializovaném oboru pojmout celé penzum lidského poznání a pak ho sama rozvíjet.

„Doufáme, že velké pokroky v oblasti experimentů, autonomní syntézy a modelů strojového učení výrazně zkrátí časový úsek deseti až dvaceti let na něco schůdnějšího,“ řekl vědecký pracovník společnosti DeepMind Ekin Dogus Cubuk.

Společnost DeepMind svůj model AI trénovala pomocí databáze Materials Project, která vznikla při laboratoři Lawrence Berkeley National Laboratory v roce 2011 a obsahuje většinu z 35 tisíc známých molekul a 130 tisíc anorganických sloučenin.

„Průmyslové podniky mají tendenci spíš neriskovat, pokud jde o zvyšování nákladů. U nových materiálů obvykle trvá nějakou dobu, než se jim vyplatí,“ uvedla Kristin Perssonová, ředitelka projektu Materials Project. 

Společnost DeepMind dosud AI využívala k tomu, aby odhadla stabilitu nových materiálů. Nyní se zaměří na predikci toho, jak snadno je půjde syntetizovat v laboratorních podmínkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 8 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.