Umělé inteligence mají obří uhlíkovou stopu. Vytvoření jednoho obrázku spotřebuje stejně elektřiny jako dobití mobilu

Snižování emisí je jedním z trendů současnosti. Lidé šetří energiemi při vytápění, recyklují sklo i plasty, místo auta volí veřejnou dopravu nebo kolo. Ale mezitím vznikají nové zdroje emisí oxidu uhličitého, které se podceňují, anebo se o nich dokonce ani vůbec neví. Například umělé inteligence.

Vědci z Carnegie Mellon University v nové studii popsali, jak moc přispívají ke změně klimatu současné modely umělých inteligencí. V současné době je každodenně využívají desítky, a možná dokonce stovky milionů uživatelů po celé Zemi.

Tento výzkum je první systematické srovnání energetických nákladů spojených s modely strojového učení. Vědci ve studii, která zatím neprošla recenzním řízením, zjistili, že použití modelu umělé inteligence k vygenerování jednoho obrázku vyžaduje přibližně stejné množství energie jako nabití chytrého telefonu.

„Lidé si myslí, že umělá inteligence nemá žádné dopady na životní prostředí, že je to abstraktní technologická entita, která si žije někde v ‚cloudu‘,“ řekla vedoucí týmu Alexandra Luccioniová. „Ale každý dotaz na model umělé inteligence s sebou nese náklady pro planetu, které je důležité spočítat.“

Její tým testoval 30 datových sad s využitím 88 modelů a zjistil, že mezi různými modely existují významné rozdíly ve spotřebě elektřiny, a tedy i v emisích skleníkových plynů. Měřili tak množství emisí oxidu uhličitého využitého na jednu úlohu.

Ukázalo se, že nejvíc energie spotřeboval generátor obrázků Stability AI Stable Diffusion XL. Během jedné úlohy vyprodukoval téměř 1600 gramů oxidu uhličitého. Podle Luccioniové to zhruba odpovídá ujetí asiI 6,5 kilometrů v autě na benzinový pohon. Naopak nejmenší emise byly spojené s umělými inteligencemi, které umí psát textové úkoly.

Vědci uvedli, že generativní úlohy, které vytvářejí nový obsah, jako jsou obrázky a shrnutí nějakého textu, jsou obecně energeticky, a tedy i uhlíkově náročnější než úkoly, které mají jen třídit data. To odpovídá například klasifikaci filmů.

Autoři také pozorovali, že použití víceúčelových modelů k provádění diskriminačních (rozlišovacích) úloh je energeticky náročnější než použití modelů specializovaných na nějaké úlohy. To je podle výzkumníků důležité vzhledem k současným trendům ve využívání modelů.

„Tento poslední bod považujeme za nejpřesvědčivější závěr naší studie, vzhledem k současnému posunu paradigmatu od menších modelů vyladěných pro konkrétní úlohu k modelům, které mají provádět více úloh najednou, nasazeným tak, aby odpovídaly na příval uživatelských dotazů v reálném čase,“ uvedli ve zprávě.

Lidé používají AI nesmyslně

Podle Luccioniové je tohle používání umělých inteligencí z hlediska energie a emisí nesmyslné: „Pokud děláte nějakou určitou aplikaci, jako je třeba vyhledávání v e-mailu, opravdu potřebujete tyhle velké modely, které jsou schopné všeho? Řekla bych, že ne.“

Čísla o spotřebě oxidu uhličitého při takových úlohách se sice mohou zdát malá, po vynásobení miliony uživatelů, kteří se denně spoléhají na programy vytvořené umělou inteligencí, často s více požadavky, ukazují součty, které by mohly mít významný dopad na snahy o omezení plýtvání životním prostředím.

„Myslím, že u generativní umělé inteligence obecně bychom si měli uvědomit, kde a jak ji používáme, a porovnat její náklady a přínosy,“ dodala Luccioniová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 15 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 17 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 17 hhodinami

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
před 19 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
2. 8. 2026

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.