Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.

Univerzita Karlova získala na podporu mladých talentovaných vědců, kteří by se rádi do Česka vrátili, celkem 60 milionů korun v evropském programu Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA). Tyto peníze jsou určené pro projekt Charleston, který po dobu pěti let podpoří mladé vědkyně a vědce s mezinárodní zkušeností ve výzkumu zaměřeném na udržitelnost. Celkový rozpočet projektu činí 120 milionů korun, polovinu tvoří příspěvek Evropské komise.

Projekt Charleston bude financovat minimálně dvacet postdoktorandských stáží v délce 27 až 30 měsíců ve dvou výzvách. První výzva pro podávání žádostí bude otevřena začátkem března. Zájemci musí splňovat podmínku dlouhodobé zahraniční výzkumné praxe. Zároveň jejich vědecké projekty musí přispívat k Cílům udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN). Mezi prioritní oblasti patří například životní prostředí, kvalitní vzdělávání, rovné příležitosti, zdraví, inovace či přenos vědeckých výsledků do praxe.

„Program Charleston nabízí nejen financování stáží, ale také nástroje pro kariérní rozvoj, jako jsou vzdělávací kurzy nebo mentoring. Tyto aktivity budou dostupné i pro další mladé výzkumníky na UK,“ uvedl prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Ladislav Krištoufek.

Práva, ale i povinnosti

Aby mladí vědci finance z grantu získali, musejí splnit i řadu povinností. Součástí je například i zapojení postdoktorandů do stáží ve firmách nebo státních institucích. Tím chce Karlova univerzita podpořit transfer technologií a aplikaci výzkumu také mimo akademickou sféru. Univerzita dlouhodobě spolupracuje například se společnostmi z odvětví farmacie, strojírenství nebo elektrotechniky.

Projekt Charleston bude fungovat do konce roku 2029. Vědci, kteří budou chtít žádat o podporu, musí splnit několik dalších podmínek. Nesmějí mít doktorský titul déle než osm let a nesmí pobývat v Česku déle než dvanáct měsíců za posledních 36 měsíců k datu uzávěrky výzvy. Také nesmějí být zaměstnanci Univerzity Karlovy k datu uzávěrky výzvy.

Měsíčně mohou získat z programu přibližně 77 500 korun v hrubé výši, získají také příplatek, pokud mají děti, nebo příspěvek na vědeckou činnost, vzdělávání a neakademickou stáž. A to všechno k tomu, co jim nabídne jejich nové pracoviště. To stále ještě nemůže ani zdaleka vyvážit například finance, které mají postdoktorandi ve špičkových zahraničních institucích, ale může to vytvořit podmínky, kdy pro ně přechod do českého prostředí spojený například se zakládáním rodiny bude finančně snesitelnější. Pro srovnání: například v USA je průměrný měsíční plat postdoktorandů v přepočtu asi 146 tisíc korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...