Úrazy hlavy mohou napomáhat vzniku nádorů na mozku

Gliom je mozkový nádor, který se sice vyskytuje jen vzácně, když už ho ale lékaři diagnostikují, bývá velmi často smrtící. Už starší studie naznačovaly, že může existovat souvislost mezi poraněním hlavy a zvýšeným výskytem mozkových nádorů, důkazy ale nebyly jednoznačné. Teď ale vědci odhalili mechanismus, který by mohl tuto pozorovanou souvislost vysvětlit.

Velmi zjednodušeně tato souvislost spočívá v genetické mutaci, která působí při zánětu mozkové tkáně. Ta mění chování buněk a zvyšuje pravděpodobnost, že se stanou rakovinnými. Přestože byla nová studie z velké části provedena jenom na laboratorních myších, naznačuje, že je důležité prozkoumat význam těchto zjištění také pro lidské gliomy.

Práci vedla profesorka Simona Parrinellová. „Náš výzkum naznačuje, že úraz mozku může přispívat ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny mozku v pozdějším věku,“ shrnula.

Gliomy jsou mozkové nádory, které často vznikají v nervových kmenových buňkách. Zralejší typy mozkových buněk, jako jsou astrocyty, věda považovala za méně náchylné ke vzniku nádorů. Nedávné poznatky ale ukázaly, že po poranění mohou astrocyty opět vykazovat chování kmenových buněk.

Gliom
Zdroj: Wikimedia Commons

Profesorka Parrinellová a její tým se proto rozhodli na myších prozkoumat, zda tato vlastnost může způsobit, že astrocyty budou schopné po úrazu mozku vytvořit nádor.

V experimentu mladým dospělým myším s poraněním mozku aplikovali vědci látku, která označila astrocyty červenou barvou a současně vyřadila funkci genu zvaného p53. O tom se ví, že hraje zásadní roli při potlačování mnoha různých druhů rakoviny. Kontrolní skupina dostala látku na obarvení astrocytů, ale nikoliv tu na zablokování genu p53.

Astrocyt vypěstovaný v laboratorní kultuře
Zdroj: Wikimedia Commons

Astrocyty za normálních okolností připomínají hvězdy – ostatně proto také dostaly své jméno. „Ale bez p53 a po poranění stáhly své větve a více se zakulatily,“ popsala profesorka Parrinellová. Nebyly pak podle ní sice úplně podobné kmenovým buňkám, ale jednoznačně se změnily.

„Nechali jsme tedy myši zestárnout, pak jsme se na buňky podívali znovu a zjistili jsme, že se astrocyty vrátily do stavu podobného kmenovým buňkám, včetně stop spojených s ranými gliomovými buňkami, které se mohou dělit,“ doplnila.

To naznačuje, že mutace v určitých genech působí na zánět mozku, který je vyvolán akutním poraněním a pak se v průběhu času zvyšuje během přirozeného procesu stárnutí, aby astrocyty s větší pravděpodobností iniciovaly vznik rakoviny. Tento proces změny na chování podobné kmenovým buňkám se skutečně urychlil, když vědci myším aplikovali roztok, o němž se ví, že vyvolává zánět.

Realita potvrzuje teorii

Reálný svět ale není laboratoř. Co vypadá jednoznačně ve zkumavce, se ve skutečném světě s jeho mnoha vlivy a větší složitostí může jevit úplně jinak. A proto autoři výzkumu hledali v další fázi důkazy, které by jejich hypotézu podpořily, také v lidské populaci.

Prošli elektronické lékařské záznamy více než 20 tisíc lidí, u nichž byl diagnostikován úraz hlavy, a porovnali u nich výskyt rakoviny mozku s kontrolní skupinou, která odpovídala věku, pohlaví a socioekonomickému statusu, ale neutrpěla žádné poranění hlavy.

Zjistili, že pacienti, kteří utrpěli úraz hlavy, měli téměř čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich v pozdějším věku vyvine rakovina mozku, než ti, kteří úraz hlavy neměli. Autoři přitom zdůrazňují, že je důležité mít na paměti, že riziko vzniku rakoviny mozku je celkově velice nízké, takže i po úrazu zůstává pouze mírné.

Profesorka Parrinellová dodala: „Víme, že normální tkáně nesou mnoho mutací, které vypadají, že nemají  významné účinky. Naše studie ale naznačuje, že pokud se k těmto mutacím přidá ještě poranění, vzniká synergický efekt. V mladém mozku je prvotní zánět jen slabý, takže se zdá, že mutace jsou pod kontrolou i po vážném poranění mozku. Naše práce na myších ale ukazuje, že při stárnutí se zánětlivost zvyšuje v celém mozku, silněji v místě dřívějšího poranění. A pokud dosáhne určité hranice, mutace se pak může projevovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.