Uvolňování je zapotřebí, stát by měl však dál budovat protikoronavirové kapacity, tvrdí Konvalinka

Nahrávám video

Situace kolem koronaviru je v současnosti v Česku příznivá, je proto důležité vracet se k normálnímu životu. V pátečním Interview ČT24 to uvedl Jan Konvalinka, biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum. Stát by ale měl podle něj i nadále budovat kapacity pro testování i v nemocnicích. O covidu-19 toho přitom vědci vědí už hodně, a to, že už je dostupný první – provizorně schválený lék – je neuvěřitelný výkon, domnívá se Konvalinka.

Česko v pondělí čeká další vlna uvolnění protikoronavirových opatření. Podle Jana Konvalinky je na takový krok vhodná doba, je důležité vracet se k normálnímu životu. Současně je však potřeba dodržovat základní hygienická opatření.

Koronavirus je přitom podle něj nebezpečný. „Nesouhlasím s řadou mých – velmi vážených – kolegů, kteří ho přirovnávají ke chřipce. Myslím si, že to není dobré srovnání, je určitě pětkrát, možná desetkrát smrtnější,“ uvedl biochemik. 

„Na druhou stranu dobrá zpráva je, že se ho podařilo v naší zemi a v zemích sousedních do značné míry zabrzdit. Máme jenom desítky nových případů denně, což je velmi dobrá situace,“ domnívá se Konvalinka.

Je podle něj nicméně potřeba, aby se nebezpečí této nemoci v budoucnu nepodceňovalo. „Stát by podle mého názoru měl stále budovat kapacity, abychom byli připraveni testovat proti koronaviru – abychom mohli rychle zjistit a izolovat případná ohniska nákazy – a abychom měli připravenou kapacitu v nemocnicích,“ řekl.

Pokud by po uvolnění čísla zase začala růst do nezvladatelné křivky, je nutné opatření opět zpřísnit, připustil Konvalinka. „Ale aby nemusela být tak drastická jako v březnu – a tehdy byla drastická zcela oprávněně – tak to musíme dělat takovým způsobem, abychom mohli izolovat jenom ohniska…  A právě proto potřebujeme testovací kapacity, testovat a provádět chytrou karanténu,“ dodal.

Vědci už znají strukturu všech proteinů viru

O viru, který vznikl asi před půl rokem, toho odborníci podle Konvalinky přitom vědí už hodně. „My teď známe přesnou sekvenci všech jeho asi 30 tisíc písmen, známe dokonce strukturu všech jeho proteinů,“ řekl biochemik s tím, že do značné míry vědci také mohou říct, že už zjistili i smrtnost tohoto koronaviru.

Navíc už je podle něj známý také mechanismus, jak virus zabíjí či jakým způsobem se dostává do buňky. „A dokonce už máme první aspoň provizorně schválený lék, což je po pěti měsících úplně neuvěřitelný výkon,“ poznamenal.

Překvapivá je však skutečnost, že infikovaný člověk je nakažlivý i v době, kdy nemá žádné příznaky, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 14 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.