V Albánii se nebezpečně šíří invazivní agresivní krab modrý. Napadá ryby, a dokonce i ptáky

Má pěkná azurová klepeta, ale je postrachem albánských rybářů. Kvůli klimatickým změnám a námořnímu provozu se krab modrý ve vodách malé balkánské země množí a likviduje ryby a rybářům sítě.

Modrý korýš pochází ze západního Atlantiku a na jaderském pobřeží Albánie ho biologové pozorují od roku 2006. Vědci ho považují za invazivní druh, který škodí původní mořské biodiverzitě i sociálně ekonomické aktivitě.

Jižně od metropole Tirany, v národním parku Karavasta, kde jsou laguny, kanály a močály, si čtyřiačtyřicetiletý Besmir Hoxha stěžuje na přítomnost „uchvatitele“, který vděčí za svoje jméno bleděmodrým klepetům a jehož krása si v ničem nezadá s jeho agresivitou.

„Náhle tu bylo málo ryb. Berou nám náš denní chléb,“ říká rybář, který musí živit pětičlennou rodinu. Jeho kolega, čtyřicetiletý Stilian Kisha, ukazuje zjizvené prsty, následek stisku obávaných klepet, která rovněž ničí sítě a vybavení rybářů.

„Jsou velmi agresivní a zlí, je to pravé prokletí,“ povzdechne si. „Letos je ten krab všude, na pobřeží moře, podél pobřeží, ale také v řekách a lagunách. Škody jsou obrovské,“ dodává. Dravých a červených ryb ubývá, úhoři zcela vymizeli, uvádějí rybáři. Krabi roztrhají ryby na kousky dokonce i v sítích.

Narušená rovnováha

Rybáři skutečně mají důvod ke znepokojení. Růst počtu krabů modrých, jejichž samičky kladou miliony vajíček, potvrzuje Sajmir Beqiraj, profesor hydrobiologie na Tiranské univerzitě. „Oteplování klimatu vytvořilo podmínky pro přítomnost exotických druhů v místech, kde ještě před několika lety nebyly vhodné podmínky, zejména teplota,“ uvádí vědec.

Dnes krab modrý patří mezi stovku druhů považovaných za nejvíce invazivní ve Středomoří a na Jadranu.

„Narušil již přirozenou rovnováhu původních druhů a kvůli němu klesají počty některých druhů, z nichž některé dokonce vyhynuly, zvláště místní krabi,“ říká vědec. Krab modrý poškozuje podmořské rostlinstvo, které slouží jako potrava místním rybám, a žere slávky a hlemýždě, zejména mladé, které snadněji dohoní.

Maso, které nemá kupce

Útočí dokonce i na ptáky, uvádí Besmir Hodža. Modrý krab zlomil nohu jednomu plameňákovi, doplňuje. Oba rybáři líčí, jak v některé dny sesbírají až 300 kilogramů krabů, ale vyloví jen pět až šest kilogramů ryb.

Maso korýšů se těší oblibě pro svou jemnost, ale jejich konzumace není v Albánii rozšířená. Kilogram kraba stojí v přepočtu deset korun, zatímco kilogram červených ryb asi 360 Kč. „Pro kraby tady není žádný trh,“ říká Besmir Hodža. Ani vývoz není možný, protože export nezmrazených výrobků do Evropské unie je zakázaný.

Besmir a Stilian bezmocně pohlížejí na hory krabů zachycených do sítí a do přehrady, kterou postavili na jednom z kanálů v naději, že do ní chytí ryby. „Denně soupeříme s krabem, kdo první uloví ryby, ale také dnes ráno krabi zase vyhráli,“ říká s trpkým úsměvem Stilian.

Jak se loví krab

Rybáři čekají, až s tím úřady něco udělají, a zatím mají za spojence slunce. A sílu svých paží, když táhnou modré kraby na pevnou zemi, aby je tu nechali uhynout.

„Házíme je daleko, aby nemohli klást vejce do moře. To je všechno, co nám zbývá: nechat je rozložit se na slunci,“ říká sedmadvacetiletý rybář Adrian Kola a hází velký pytel s korýši na mrtvoly jejich kolegů.

„Je třeba rychle najít řešení, jinak bude brzy těžké kontrolovat invazi stejně nebezpečnou, jako je koronavirus,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...