V Alpách sněží mikroplasty z Paříže, Londýna či Porúří

Nanoplasty objevené na vrcholech Alp přinesly větry, které vanou z německých měst, Paříže či Londýna. To je závěr průzkumu, který uskutečnili vědci z univerzity v Utrechtu. Podle nich není výskyt velmi malých částí plastů na vrcholcích alpských hor původní. Modely podle nich poukázaly na souvislost mezi výskytem velmi malých částic plastů a větry, které vanou ze znečištěnějších částí Evropy.

Vědci z Utrechtské univerzity narazili na nanoplasty v Alpách náhodou, když analyzovali vzorky odebraného sněhu a ledu. Ty nechali vypařit a analýzou páry určili obsah. „Fungovalo to trochu jako mechanický nos,“ uvedl vedoucí výzkumu Dušan Materić. Díky tomu vědci objevili, že ve sněhu a ledu byly přítomny drobounké části plastů o velikosti 200 nanometrů, což je zhruba jedna setina velikosti lidského vlasu. „Vzhledem k tomu, že vysoké Alpy jsou velice odlehlou a nepoznamenanou oblastí, takový výskyt nanoplastů nás velice překvapil,“ uvedl Materić.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Vědci se snažili zjistit, jak se nanoplasty do odlehlé části Alp dostaly. Vycházeli při tom z předpokladu, že nejsou původní. „Pokročilé modely podporují domněnku, že nanoplasty byly do (Alp) přepraveny z městských oblastí,“ dodal Materić. Podle badatelů se podařilo najít souvislost mezi vysokým výskytem nanoplastů a větry, jež vály z Porúří, Nizozemska, Paříže či Londýna. Podle vědců je zjištění „potenciálně alarmující“, protože poukazuje na šíření znečištění z velkých městských oblastí.

Na výzkum přítomnosti nanoplastů a mikroplastů ve vysokých horách se zaměřilo v posledních letech více vědeckých týmů. Například vědecká expedice, která vystoupala na jaře v roce 2019 na nejvyšší horu světa Mount Everest, objevila přítomnost mikroplastů v každém odebraném vzorci sněhu. I tehdy se vědci domnívali, že malé částice plastů mohly na horu přinést silné himálajské větry.

Nanoplasty jsou všude

Stále více studií informuje o tom, kde všude už byly nanoplasty a mikroplasty objevené. Potýká se s nimi Arktida, Sibiř, oceánské dno i pobřeží, ale našly se už také v orgánech zvířattaké lidídokonce v malých dětech.

Samotné mikroplasty zřejmě příliš neškodí – alespoň se to nepodařilo zatím prokázat, byť se tomuto fenoménu věnuje stále více vědců. Živočichům i lidem ale škodí různá aditiva, která se do umělých hmot přidávají při výrobě, aby zlepšovala vlastnosti plastů. A zdraví ohrožuje i to, co vážou na svůj povrch: těžké kovy a další toxiny. To vše totiž v potravním řetězci končí u člověka. Navíc se na mikroplasty umí navázat nejrůznější bakterie, které vyvolávají u zvířat a lidí nemoci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...