V Amazonii došlo k rekordnímu úbytku pralesa. A ekologové se bojí Bolsonarových tahů

Úbytek lesů v brazilské části Amazonie byl letos v květnu největší od doby, co se prales sleduje pomocí satelitů. Ochránci přírody se obávají, že nový brazilský prezident Jair Bolsonaro dal volnou ruku těžařům, zemědělcům i dřevařům, kteří by mohli likvidaci stěžejního světového biotopu ještě urychlit.

Amazonský prales je největším deštným lesem na světě a má zásadní roli jak ve výrobě kyslíku, tak v zachytávání oxidu uhličitého – plynu, který zhoršuje klimatické změny. Během jednatřiceti květnových dní ovšem ztratil 739 kilometrů čtverečních, tedy přibližně rozlohu dvou fotbalových hřišť za minutu.

Ukázala to satelitní data z brazilské vládní agentury, která má za úkol stav lesů sledovat. Podle expertů je jeden měsíc málo na to, aby ukázal na nějaký dlouhodobý trend, ale právě květen je podle nich velmi dobrým indikátorem výrazných změn. V tomto měsíci totiž začíná sezona sucha, kdy se zahajuje i kácení, těžba a pálení lesa.

Pokud brazilská vláda nevyšle jasný signál, že nebude tolerovat další zrychlování těžby a dalších zásahů do pralesa, mohl by se – s odkazem na aktuální čísla – stát rok 2019 nejhorším pro deforestaci v moderních dějinách.

„Vláda nemůže popírat čísla, která pocházejí od její vlastní agentury. Otázkou ale nyní je, co s tím budou a chtějí dělat,“ uvedl pro deník Guardian environmentalista z organizace Imazon Carlos Souza. „Na konci června budeme mít jasný obrázek toho, jaké jsou dopady uvolnění environmentálních pravidel.“

Prezidentovy kroky ve prospěch těžařů

Od okamžiku, kdy se nový brazilský prezident Jair Bolsonaro ujal v lednu úřadu, došlo k oslabení pravomocí ministerstva životního prostředí, uvolnění kontroly na ekonomickým využíváním Amazonie i stopce pro ochranu domorodých území.

Prezident navíc podpořil těžbu i farmaření v doposud pralesních oblastech a kritizoval vládní monitorovací agenturu jako pouhou „továrnu na pokuty“. Ta posléze udělila nejméně penalizací za posledních jedenáct let a také počet jejích inspekcí oproti loňskému roku klesl o sedmdesát procent.

Ministrem životního prostředí se v Bolsonarově administrativě stal právník Ricardo Salles, který zatím nejmenoval oblastní ředitele a současně odvolal řadu zkušených inspektorů. A na začátku června podle brazilského deníku Folha de S.Paulo oznámil, že chce, aby Amazonii sledovala pomocí satelitů soukromá společnost – vyzval tedy k privatizaci této doposud státní služby.

Dalším krokem, který zhoršuje ochranu deštného pralesa v Amazonii, je postup Sallese vůči neziskovým organizacím v Německu a Norsku, které darují peníze do Amazonského fondu. V něm je 1,3 miliardy dolarů, jež mají Amazonii pomáhat – nový ministr životního prostředí ale uvedl, že o tom, kam konkrétně budou tyto finance směřovat, nyní bude rozhodovat Brazílie.

Mýtina o velikosti Íránu

Amazonský prales je pod tlakem také v brazilském kongresu. Senátor Flavio Bolsonaro (nejstarší syn prezidenta Bolsonara) tam nedávno navrhl, aby došlo ke změně farmářských pravidel.

Podle těch stávajících musí zemědělci v amazonské oblasti udržovat prales na padesáti až osmdesáti procentech svých pozemků. A ekologové varují, že připravovaná změna by přinesla možnost vytěžit oblast o velikosti Iránu.

Environmentalisté nicméně nejsou změnami ve státní politice nijak překvapení. „Nárůst deforestace je depresivní, ale rozhodně není překvapivý. Vláda v Brazílii demontuje téměř všechna environmentální pravidla, která fungovala od roku 1992. Poškozuje federální zaměstnance, kteří chrání přírodu, a tím posiluje pozici environmentálních zločinců,“ uvedl Carlos Rittl, výkonný ředitel neziskové organizace Climate Observatory. 

I ekologové navíc přiznávají, že ke květnovému nárůstu těžby mohlo přispět více faktorů kromě změn nastartovaných Bolsonarovou administrativou. Začátek roku byl totiž velmi zatažený a deštivý, díky čemuž bylo složitější satelitní monitorování, takže v mnoha oblastech nebyly před květnem zaznamenané změny, které proběhly dříve.

Stejné vlivy mohly mít dopad také na to, že dřevorubci nemohli vyrazit do lesů, takže odložili práci až na květen – a tyto změny se mohly přenést i do výsledků, které zaznamenaly družice. „Musíme počkat a uvidíme, jak se situace vyvine v červnu,“ uzavírá Carlos Rittl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích v Česku

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Na Moravě vědci předpokládali místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia, tato hranice byla pokořena už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 9 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 23 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.