V Brně odstartuje projekt na bezemisní létání

Nahrávám video

Vodíkový pohon letadel, a tedy i nulové emise jsou hlavními tématy, která řeší projekt společenství firem a výzkumných center pod vedením brněnské divize nadnárodní společnosti Honeywell. Hodnota výzkumu šplhá k pěti miliardám korun a na jih Moravy přiláká padesát špičkových vědců a inženýrů.

Technický vedoucí projektu Newborn Ondřej Kotaba se ve společnosti Honeywell Technology Solutions ČR věnuje leteckým technologiím sedmnáct let. Nyní povede jeden z největších projektů v historii brněnské pobočky. Může změnit budoucnost leteckého průmyslu. „Ty projekty jsou velké. Celkově přes Evropu to budou stovky inženýrů a vědců,“ nastínil.

Pracovníci budou v Brně zkoumat a vyvíjet novou generaci vodíkových palivových článků účinných v letectví. Druhý projekt se zabývá vývojem technologií, které budou řídit teplotu a tlak v letadlech. První výsledky nového projektu na bezemisní létání bude mít firma zhruba za tři a půl roku. To by vědci mohli mít hotový prototyp, který následně budou zkoušet.

Vodní pára místo zplodin

Řada společností spjatých s leteckým průmyslem, a také Evropská unie, do projektu dá celkem pět miliard korun. Cílem většího z nich je vývoj megawattového leteckého pohonného systému napájeného vodíkem. Místo zplodin bude vypouštět jen čistou vodní páru.

Letecká doprava poslední tři dekády vytrvale roste. Je přitom významným znečišťovatelem planety.

„Vybudování těchto nových týmů povede k tomu, že doména bezemisních pohonů v letectví bude další oblastí, ve kterých bude Brno a Česká republika skutečným středem Evropy,“ řekl generální ředitel Honeywell Technology Solutions ČR Michal Závišek.

Brno jako technologické centrum

Projekt je natolik zásadní a zajímavý, že má nalákat špičkové vědce a inženýry. Bude jich celkem padesát. Nejen z Česka, ale i ze zahraničí. „Když se podíváte na skladbu našich zaměstnanců v tuto chvíli, mezi těmi tisíci inženýry a vědci, které teď zaměstnáváme, je 47 různých národností,“ podotkl Závišek.

Udělat z Brna technologické centrum státu chce už roky také vedení Jihomoravského kraje – nehledě na politickou příslušnost. „Strategie toho hospodářského rozvoje jsou na dekády. Začali jsme před dvaceti lety. A myslím, že ty plody v podobě silných vynikajících firem vidíme až dnes,“ okomentoval podnikatel a investor do technologií Jiří Hlavenka.

Specialistů z oblasti vědy a techniky přibývá

Roste také počet vysoce kvalifikovaných pracovníků – za posledních deset let více než trojnásobně. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu z roku 2020 bylo v republice zhruba 148 tisíc specialistů z oblasti vědy a techniky – 107 tisíc tvořili muži, zbytek ženy.

Vědu, výzkum a inovace podporuje vláda – v roce 2021 částkou převyšující 37 miliard korun. Ze zahraničních fondů a různých programů šlo dalších skoro osm a půl miliardy. O roli Brna v tomto odvětví mluvila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). „Brno má mimořádnou pozici v této oblasti a vláda si je toho vědoma. Jsou tam takové tři faktory – velmi kvalitní vysoké školy, jsou zvyklé spolupracovat na jedné straně univerzity a na druhé průmyslové firmy, a je tam dlouhodobě velmi chytrá inovační politika,“ řekla pro ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 14 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.