V Česku se letos silně šíří svrab. Parazit je nejen nepříjemný, ale i nebezpečný

Za první letošní čtvrtletí se svrabem v Česku nakazilo podobné množství lidí jako za celý rok 2020. Za šíření parazita může hlavně promiskuita a nízká hygiena.

Počet případů svrabu (dříve nazývaného prašivina) byl v prvním čtvrtletí podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) proti loňsku téměř dvojnásobný. Nemocných bylo na konci března 2605, v dubnu zatím přibylo dalších více než 250 případů.

Nejvíce nakažených lékaři evidují v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Počet případů svrabu v posledních letech kolísal, vysoký byl i loni, v předchozích letech ale zřejmě vlivem proticovidových opatření výrazně poklesl.

„Onemocnění svrabem se vyskytují v desítkách případů ve všech krajích ČR. Nejvíce případů je aktuálně v kraji Moravskoslezském a Olomouckém, nejméně případů hlásí Karlovarský kraj,“ uvedla Kateřina Fabiánová ze SZÚ. Dodala, že absolutní počty se odvíjejí od počtu obyvatel. Při přepočtu na 100 tisíc obyvatel je situace nejhorší v Plzeňském a Libereckém kraji.

Co je svrab?

Původcem svědivého onemocnění je parazit zákožka svrabová. „K přenosu parazitů obvykle dochází přímo, například při těsném kontaktu s kůží nemocné osoby, zvláště při pohlavním styku, v teplém prostředí na lůžku, při spaní v jedné posteli,“ uvedli odborníci pod vedením Fabiánové v článku SZÚ. Nepřímo je možné se nakazit i z ložního prádla nebo oblečení nakaženého. „K šíření onemocnění napomáhá nízká hygienická úroveň, promiskuita a institucionalizace,“ dodali.

Případy se podle odborníků objevují buď izolovaně, nebo jako lokální epidemie, například ve školách, nemocnicích, noclehárnách, v lůžkových zařízeních různého typu, na ubytovnách nebo ve věznicích. Epidemie se objevují obvykle v cyklech dlouhých zhruba 15 až 20 let. Na českém území se velké objevily během první a druhé světové války, další v roce 1970, kdy bylo případů hlášeno přes 15 tisíc, a v roce 1993, kdy jich bylo přes 14 tisíc. Loni bylo nemocných téměř 5300.

  • Ferdinand rytíř von Hebra byl rakouský lékař brněnského původu, který je považován za otce dermatologie.
  • Při své práci často svrab léčil – a protože se tehdy ještě nevědělo, jak nemoc vzniká, obrátil svou vědeckou pozornost tímto směrem.
  • Podařilo se mu odhalit původce problémů – parazita zákožku svrabovou.

„Mezi možné příčiny patří vliv kolektivní přecitlivělosti a pokles imunity populace, přelidňování a masivní migrace obyvatelstva a s tím spojená zhoršená sociální a hygienická úroveň, zvýšený turismus a snížení lékařské bdělosti v rámci epidemiologické prevence,“ uvedli odborníci v článku.

Kůže plná parazitů

Zákožka svrabová si vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice klade denně jedno až tři 0,3 až 0,4 milimetru dlouhá vajíčka v slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním.

Projevy svrabu se často pletou s kopřivkou
Zdroj: Wikimedia Commons

Na místech s tenčí kůží, jako jsou zápěstí, kotníky, prostor mezi prsty, genitálie, pas, pupek nebo vnitřní strany stehen, se mohou objevit vyrážky. Léčí se opakovaně speciálními mastmi a krémy na celém těle, nutné je také vyměnit oblečení a vyprat prádlo.

U těžkých nemocí (například AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu, pro který je typická silná krusta na kůži, označovaný jako svrab norský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 14 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.