V Česku zemřelo vloni o 15 procent více lidí, na podzim bylo úmrtí víc o desítky procent

Nahrávám video

Loni v Česku zemřelo téměř o 17 tisíc lidí víc než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst. Podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná. Podle předběžných údajů loni zemřelo 129 100 lidí. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19. Podle ministerstva zdravotnictví zemřelo loni s koronavirem 11 872 lidí.

Statistici zveřejnili v úterý 2. února tabulku s počty úmrtí do konce 52. týdne, do konce roku v ní zbývají jen čtyři dny a tato data se tedy dají pokládat za prakticky hotové zhodnocení úmrtnosti za celý rok 2020.

Počet mrtvých do 27. prosince podle statistiků dosáhl 127 803. „Již nyní je z předběžných dat zřejmé, že počet zemřelých za rok 2020 bude převyšovat 112,4 tisíce mrtvých z roku 2019 o více než 16,7 tisíce osob a jedná se tak o patnáctiprocentní nárůst. Takto výrazná meziroční změna je v naší historii po roce 1950 zcela výjimečná,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. V tomto století se meziroční změny dosud pohybovaly od poklesu o 4100 úmrtí v roce 2004 do nárůstu o 5500 v roce 2015, tedy od čtyřprocentního poklesu do pětiprocentního nárůstu.

Poklesla naděje na dožití

Po očištění dat od vlivu pokračujícího stárnutí obyvatel se podle ČSÚ ukazuje, že pokud by loni byla stejná úmrtnost jako v roce 2019, počet zemřelých by vzrostl pouze o 2000 lidí. První odhad naděje dožití při narození pro rok 2020 ukazuje na 75,3 roku pro muže a 81,4 pro ženy. Ve srovnání s rokem 2019 jde o pokles o jeden rok u mužů a o 0,7 roku u žen. Nepříznivá epidemická situace se tak projevila více u mužů. „Naděje dožití z roku 2020 odpovídá zhruba situaci v roce 2013, jde tedy o návrat o sedm let zpátky,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Naděje dožití
Zdroj: ČSÚ

Že vysoký počet zemřelých souvisí s koronavirovou pandemií, naznačuje fakt, že nejvíce se umíralo v listopadu a nárůst počtu úmrtí postihl nejvýrazněji věkovou kategorii od 75 do 84 let a více muže než ženy. Z regionů má největší relativní nárůst počtu zemřelých Zlínský kraj. Za listopad ČSÚ eviduje celkem 15 700 úmrtí, druhý nejvyšší údaj je za říjen se 14 200 úmrtími a třetí za prosinec se 14 000 mrtvými.

Také data ministerstva zdravotnictví ukazují nejvyšší počet úmrtí s covidem-19 v listopadu, a to téměř 5000. Druhý nejvyšší údaj je ale za prosinec s 3344 mrtvými s covidem a třetí za říjen s 2917 úmrtími s covidem. Nyní je ale zřejmé, že druhý nejvyšší počet obětí s covidem má letošní leden se 4610 mrtvými – ten se už samozřejmě do statistik za rok 2020 nepočítá.

Nejhorší měsíce

Podle statistiků se počty úmrtí začaly nad průměr předchozích pěti let pravidelně zvedat v první polovině září. Týdenní počty zemřelých vrcholily na přelomu října a listopadu, kdy ve 44. a 45. týdnu přesahovaly 4200 lidí, tedy dvojnásobek obvyklého počtu úmrtí v této části roku. Následující týdny počty mírně klesaly, avšak zůstávaly nadprůměrné. Ještě v 50. týdnu byly o 40 procent vyšší, než je v tomto týdnu běžné, a po zbytek roku se dále již nesnižovaly.

Počet zemřelých podle kalendářních měsíců
Zdroj: ČSÚ

Rekordní hodnoty loni zaznamenaly také statistiky denních počtů úmrtí. Zatímco v předcházejícím pětiletém období od roku 2015 do roku 2019 překročil denní počet zemřelých hodnotu 450 pouze jedenkrát, v roce 2020 byl denní počet úmrtí takto vysoký nepřetržitě od 18. října do 19. listopadu. Denní maximum 656 mrtvých padlo 2. listopadu.

Týdenní počty zemřelých
Zdroj: ČSÚ

Absolutní počet zemřelých meziročně vzrostl ve všech krajích. Nejvíce ve Zlínském kraji, kde počet zemřelých loni převýšil počet z roku 2019 o téměř čtvrtinu. Dalšími kraji s nejvíce nadprůměrným nárůstem byly kraje Karlovarský a Olomoucký, naopak Plzeňský kraj a Praha byly s 11 a 12 procenty kraji s nejmenším meziročním nárůstem.

Na co zemřeli?

Statistika ČSÚ neříká, na co lidé zemřeli. Data o struktuře zemřelých v roce 2020 podle příčin smrti totiž nejsou zatím dostupná – statistika příčin smrti vzniká propojováním dat ze statistického hlášení o úmrtí, které ČSÚ obdrží od matričních úřadů za každé úmrtí, s údaji z Listu o prohlídce zemřelého, které ohledávající/pitvající lékaři posílají Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v minulosti uvedl, že jen asi 30 procent z vykazovaných úmrtí s covidem-19 je skutečně jednoznačně s koronavirem spojených, za což sklidil kritiku opozice. Vědci z iniciativy Sníh zase na základě demografických údajů odhadují, že dohromady přišli obyvatelé Česka o 90 tisíc let života.

Podle demografky Kláry Hulíkové Tesárkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se dá předpokládat, že zvýšená úmrtnost je v maximální části způsobena dopadem pandemie - ať už přímo nebo nepřímo. „Počty zemřelých na covid 19, které jsou vykázány v oficiální databázi, jsou o třetinu nižší, nicméně ten průběh nadúmrtnosti a počtu vykázaných úmrtí během jednotlivých týdnů spolu tak úzce koreluje, že to lze skutečně považovat za dopad pandemie,“ uvedla. 

Historicky výjimečný stav

Tato čísla jsou podle ČSÚ i jiných demografů v moderních dějinách naprosto výjimečná.  „Pokud jdeme do posledních několika dekád, tak se dá říct, že něco takového jsme nezaznamenali. Od roku 1990 jsme v podstatě zvyklí zaznamenávat pouze nárůsty naděje dožití, to znamená zlepšování úmrtnosti. Pokud bychom šli víc do minulosti, dostali bychom se až ke druhé světové válce, což byly úplně jiné důvody a úplně jiné poměry,“ komentovala výsledky Klára Hulíková Tesárková.

Podle časové řady za posledních sto let, ve které jsou data přepočtena na současné území České republiky, se růst počtu mrtvých dostal pouze jednou přes šest procent. Bylo to právě v roce 1945, tedy v posledním roce Druhé světové války, kdy počet zemřelých stoupl meziročně o 14,5 procenta. Mrtvých přibylo za rok přes 23 tisíc, celkem zemřelo v daném roce téměř 185.000 lidí.

K poklesům hodnoty naděje dožití sice docházelo v 60. letech 20. století, ale tam to bylo podle demografky dáno mnoha různými faktory: „To se týkalo zdravotnického systému i celkové sociální, ekonomické a společenské situace v zemi. Protože celkový počet zemřelých odráží změny velikosti populace jako celku a výrazné změny věkové struktury, ke kterým docházelo, takže určitě má smysl se orientovat právě podle naděje dožití, i jak zmiňuje ČSÚ – od druhé světové války nebo od roku 1950 takovýhle pokles nebylo možné zaznamenat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 1 hhodinou

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 19 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...