V Číně vymřeli dugongové, méně známí bratranci kapustňáků

Podle nového mezinárodního výzkumu jsou mírumilovní býložraví savci dugongové v Číně už funkčně vyhubení. Příčinou je rozsáhlé ničení jejich životního prostředí i jejich lov.

Od roku 1988 čínské úřady zařadily dugongy do seznamu „národních zvířat“, což jim poskytlo mimořádnou ochranu. Stejně jim to ale nepomohlo, od roku 2008 nikdo tohoto tvora v Číně neviděl. Studie, která vyšla v odborném žurnálu Royal Society, říká, že už ani nikdy neuvidí – ve skutečnosti tam již s velkou mírou jistoty zcela vyhynuli. 

„Naše nová studie přináší silné důkazy o regionálním vyhynutí dalšího charismatického druhu vodního savce v Číně – bohužel je opět způsobený neudržitelnou lidskou činností,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Samuel Turvey. Podle něj ale ještě není pozdě na jejich ochranu v jiných zemích, mělo by se to stát prioritou všech států, kde tito tvorové ještě žijí.

  • Dugong indický je plachý vodní savec z řádu sirény. Je to jediný žijící zástupce čeledi dugongovitých. Žije u dna v mělkých mořských zátočinách a stejně jako ostatní savci dýchá vzdušný kyslík. Jídelníček mají dugongové společný se všemi druhy kapustňáků, jsou to především vodní rostliny, které rozžvýkávají zrohovatělými destičkami vyrůstajícími z horní i dolní čelisti.
  • Obvykle dosahuje délky 2,4 – 3,2 metru, hmotnosti většinou menší než 200 kilogramů. Největší jedinec údajně dosáhl délky 4,06 metru a hmotnosti 1016 kilogramů.

Dugongové, jimž se dříve česky říkalo i moroni, jsou zcela závislí na loukách mořské trávy, což je prostředí, které velmi rychle poškozuje celá řada druhů lidské činnosti – od rozvoje staveb na pobřeží až po znečištění vody. Turvey uvedl, že mořská tráva je navíc zranitelná procesem zvaným „eutrofizace“, kdy mořské řasy dostávají příliš živin ze souše, například z polí. Když se řasy přemnoží, pokryjí povrch moře jako koberec a k mořské trávě rostoucí u dna se nedostanou životodárné sluneční paprsky.

Přestože snahy o obnovu a regeneraci mořské trávy jsou v Číně považovány za klíčovou prioritu ochrany přírody, proces obnovy může být zdlouhavý a pro tamní populace dugongů už může být pozdě – pokud se vůbec ještě nějaké někde ukrývají.

Nový výzkum hledal nejen záznamy o pozorování těchto savců v médiích a odborných studiích, ale vědci navštívili řadu oblastí v místech, kde by se poslední kolonie dugongů ještě mohly nacházet. Pomocí dotazníků se pak ptali místních, jestli někdy v posledních letech dugongy zahlédli. Nenašli jediný důkaz, že by o nich někdo věděl nebo je od roku 2008 zaznamenal.

Naděje žije

Mimo Čínu se ještě několik populací dugongů vyskytuje, nejčastěji v tropických a subtropických pobřežních vodách od Vanuatu po jihozápadní ostrovy Japonska. Jsou ale celosvětově ohrožení a Mezinárodní svaz ochrany přírody je zařadil na seznam zranitelných druhů.

Nový výzkum je podle Turveyho důležitý zejména tím, že ukazuje, jak rychle může nějaký tvor vyhynout – a jak rychle je tedy nutné provádět opatření pro záchranu dalších zvířat. V Číně se s nimi přišlo pozdě – vláda sice do toho investovala nemalé finance, ale už to nepomohlo, populace byly v tak špatném stavu, že opatření už pomoci nemohla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 1 hhodinou

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.