V Dillí se snaží o umělý déšť, který by ulevil od smogu

Úřady v Dillí v úterý podnikly experiment, při kterém se nad městem, jehož obyvatele dusí smog, pokusily uměle vyvolat déšť. Letadlo v mracích nad některými čtvrtěmi indické metropole rozptýlilo chemikálie, které mají kromě deště pročistit ovzduší.

Dillí v současné době trpí extrémně špatným ovzduším. Příčin je více, ale do značné míry se jedná o vliv obrovského množství znečištění souvisejícího se svátkem Díválí. Dillí a přiléhající region, oblast s více než třiceti miliony obyvateli, ale i běžně patří mezi místa s nejvíce znečištěným ovzduším na planetě.

Díválí je pět dní trvající slavnost, kterou pořádají zejména hinduisté, sikhové a džinisté. Slaví se od poloviny října do poloviny listopadu a je oficiálním státním svátkem v Indii, Guyaně, Trinidadu a Tobagu, Malajsii, Nepálu, Singapuru, na Srí Lance a Fidži.

Nedílnou součástí slavnosti je zapalování malých hliněných lampiček naplněných olejem, které symbolizují vítězství dobra nad zlem. Účastníci nosí při této příležitosti zpravidla nové šaty a navzájem se obdarovávají sladkostmi. Pro některé indické finanční instituce začíná finanční rok právě prvním dnem Díválí, což jim má na dalších dvanáct měsíců přinést štěstí.

Dillí je podle švýcarské databáze IQAir hlavním městem s nejhorší kvalitou vzduchu na světě a situace se každoročně zhoršuje v zimě, kdy zemědělci v okolních státech pálí zbytky rostlin na polích – v chladných teplotách se dým nerozptýlí a naopak se ještě promísí se znečištěním z aut a průmyslu. Míra znečištění je často dvacetkrát vyšší než bezpečné limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací.

Indické úřady zavádějí zákazy ve stavebnictví, omezují generátory na naftu, nasazují rozprašovače vody a speciální protismogová děla a podnikají další opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Nicméně kritici upozorňují, že je nutné přistoupit k dlouhodobému řešení, které by vedlo k výraznému omezení samotného znečištění.

Krišna Ačuta Raó z centra pro výzkum atmosféry Indického technologického institutu říká, že umělé vyvolávání srážek je neefektivní, protože znečištění to dokáže rozptýlit jen na několik dnů a poté se kvalita ovzduší vrátí na původní úroveň. Místo toho navrhuje zavést přísné zákony, které by vedly k omezení emisí ze všech zdrojů, včetně různých průmyslových odvětví, dopravy a stavebnictví. V tom vidí jedinou možnost, jak pročistit ovzduší v Indii, píše AP.

Jak funguje ovlivňování deště

Umělé vyvolávání deště, odborně nazývané cloud seeding neboli osévání mraků, je meteorologická technika, která má podpořit vznik nebo zesílení srážek z už existujících oblaků. Nefunguje tedy na jasné obloze, kde žádné mraky nejsou.

Princip spočívá v tom, že se do vhodných typů oblaků (musí být dostatečně mohutné) vnášejí látky, které napomáhají tvorbě dešťových kapek nebo ledových krystalků. Těmito látkami bývají nejčastěji jodid stříbrný, chlorid sodný nebo suchý led. Tyto částice slouží jako takzvaná kondenzační jádra, na nichž se vodní pára z okolního vzduchu může srážet.

Tento proces může probíhat letecky nebo ze země. V leteckém postupu letadla vybavená rozprašovacími zařízeními rozptylují uvedené látky přímo do vhodných vrstev oblaků, nejčastěji do kumulonimbů nebo altokumulů. Při pozemním postupu se používají speciální generátory, které vypouštějí chemikálie ve formě aerosolu, jež vítr zanáší do atmosféry.

Jakmile se v oblaku začne vytvářet větší množství kondenzačních jader, vznikají větší kapky vody nebo ledové krystalky, které se následně spojí a padají k zemi v podobě deště nebo sněhu.

Tato metoda se používá v zemědělství pro zlepšení zavlažování, v boji proti suchu nebo například pro omezení krupobití. Účinnost cloud seedingu ale není ani zdaleka stoprocentní a závisí na mnoha faktorech, jako jsou teplota, vlhkost, druh oblaku či proudění vzduchu. Kromě toho se diskutuje i o ekologických dopadech – zejména o možném hromadění jodidu stříbrného v půdě a vodě.

Funguje navíc jen v omezeném rozsahu, tedy nad poměrně malou oblastí několika desítek kilometrů čtverečních. Tato technika nemá nic společného s konspirační teorií chemtrails.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...